V roce 2014 získalo Letecké muzeum VHÚ výměnou s Museem Lotnictwa Polskiego Krakow letoun PZL TS-11 Iskra bis D, výrobního čísla 3H1212. Stroj tohoto typu jsme se již léta snažili sehnat, neboť by vhodně doplňoval kolekci jeho souputníků z našich sbírek. Vývoj prvního polského proudového letounu započal v roce 1956 v kolektivu Ing. Tadeusze Sołtyka v Institucie Lotnictwa Warszawa. Odtud tedy počáteční písmena TS a číslovka, protože se jednalo o jeho jedenáctou konstrukci. V roce 1958 se počaly stavět první prototypy v Centru leteckých konstrukcí WSK Okeçie. Je zajímavé, že první prototyp TS-11, zalétaný 5. února 1960 Andrewem Abłamowiczem, poháněl britský motor Bristol Siddeley Viper V8, tedy stejný agregát, který poprvé vynesl do vzduchu i náš XL-29.02 v dubnu 1959. Také pořízení tehdy embargovaného motoru bylo podobné. My jsme jej získali potají z Itálie a Poláci pod rukou z Jugoslávie.
Pro zkoušky v Moninu byl určen další prototyp TS-11 č. PR-03, ten již byl vybaven motorem HO-10, což byla derivace britského Viperu s tahem 7,74 kN (někteří polští konstruktéři žertem říkali, že písmeno H v názvu znamená Herma, řeckého boha a patrona zlodějů). Letoun byl hotov v březnu 1961, zalétán 20. března 1961 L. Natkaniecem a následně podroben státním zkouškám a připravován na porovnání v SSSR. Po neúspěšném výběru pak byl využíván k dalšímu výzkumu a v roce 1964 upraven pro nový polský motor SO-1 s tahem 9,8 kN do podoby, která se pak stala standardní pro sériovou výrobu TS-11 Iskra bis. Pilot L. Natkaniec na něm posléze ještě v roce 1964 ustavil několik mezinárodních rekordů a mimo jiné dosáhl rychlosti 839 km/h.
Celková produkce těchto cvičně bojových strojů pak dala do roku 1987 až 421 kusů, převážně vyrobených v PZL Miełec. Naše Iskerka byla vyrobena v roce 1974 v bloku dvaceti kusů XII. série od výrobních čísel 3H1201 až 3H1220 ve standardu TS-11 bis D pro Lotnictwo ludowego Wojska Polskiego. Vyzbrojená byla jedním kanonem NR-23, ráže 23 mm a čtyřmi závěsníky, umožňujícími nést různé bojové vybavení až do hmotnosti 400 kg. Po roce 2 000 sloužila v rámci 10. Eskadry Lotnictwa Taktycznego na 32. Bazy Lotnictwa Taktycznego v Łasku. Odtud se dostala na základnu Wyższe Szkoły Oficerske Sił Powietrznych w Dęblinie, kde byla předána do sbírek Museea Lotnictwa Polskiego Krakow a následně vyměněna do ČR.
Technické údaje PZL Iskra bis D
Pohonná jednotka proudový motor WSK SO-3 o tahu 10,8 kN
Délka 11,15 m
Rozpětí 10,06 m
Výška 3,5 m
Nosná plocha 17,5 m2
Prázdná hmotnost 2 560 kg
Maximální vzletová hmotnost 3 840 kg
Maximální rychlost 720 km/h
Dolet 1460 km
Dostup 11 000 m