Letov Š-218

 

V polovině dvacátých let minulého století dosluhovaly u vojenského letectva v té době již beznadějně zastaralé cvičné letouny z pozůstatků rakousko-uherské monarchie. Proto přišla v roce 1925 Vojenská továrna na letadla Letov s dvouplošným cvičným letadlem klasické konstrukce. Pro základní výcvik vznikl letoun Š-18 s motorem Walter NZ-60 (44 kW/60 k) a montáží výkonnějšího motoru NZ-85 (62 kW/85 k) vznikla verze Š-118 určená pro pokračovací osnovu. O Š-118 projevilo zájem finské letectvo, ale krátce po podpisu smlouvy přišel požadavek zákazníka na změnu pohonné jednotky a to na Walter NZ-120. Tak vznikl typ Š-218. Celkem továrna dodala do Finska deset strojů a došlo i k odprodeji licenčních práv na výrobu dalších 31 kusů. Finské letouny se vyznačovaly trubkovou konstrukcí trupu s plátěným potahem a byly označovány jako Š-218A. Spolehlivě sloužily ve vojenské letecké škole v Kauhavě až do roku 1945. Poslední Š-218A byl z finského rejstříku vymazán až v roce 1959! Pro potřeby československého letectva vyrobila továrna Letov sérii 34 kusů Š-218 s celodřevěným trupem. Mezi piloty šlo o oblíbené letouny, které získaly přezdívku „Velký komár“. Většina provozovaných strojů sloužila v leteckém učilišti v Prostějově. Po vyřazení z armády bylo několik letounů odprodáno aeroklubům, kde poslední dolétaly až s německou okupací Čech a Moravy. Letoun výrobního čísla 18 sloužil v leteckém učilišti Prostějov a poté jej získal Středoslovenský aeroklub Zvolen. Do civilního leteckého rejstříku byl zapsán 17. dubna 1936 pod imatrikulační značkou OK-ZOB. Z aeroklubu se vrátil do mateřské továrny Letov a ta jej posléze převedla do sbírek Národního technického muzea. Pracovníci Leteckého muzea VHÚ letoun převezli 26. září 1978 do Kbel a krátce na to začala jeho renovace. Ta probíhala v letech 1979–80 a 17. září 1980 byl letoun předveden veřejnosti při oslavě Dne čs. letectva na letišti ve Kbelích v původním zbarvení prostějovského učiliště. Na jaře následujícího roku pak byl umístěn v expozici muzea.

Motor Walter NZ-120 o výkonu 120 k (88 kW)

Rozpětí 10,00 m

Délka 6,90 m

Hmotnost prázdného letounu 510 kg

Vzletová hmotnost 742 kg

Maximální rychlost 150 km/h

Dostup 4 000 m

Dolet 375 km

 

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha