Lovecký tesák, Rakousko, polovina 19. století

 

Po zániku parforsních honů pozbyly lovecké tesáky svou praktickou funkci a staly se pouhým odznakem lesnického povolání a obecným symbolem myslivosti. Nového adepta na svobodného myslivce nebo lesníka pasoval lesní správce nebo přímo vlastník panství. Při tomto obřadu ocenil dobré vlastnosti pasovaného, jeho schopnosti a odbornou připravenost, a propustil ho z učení jako svobodného myslivce. Poté adept poklekl a lesní správce nebo kníže vzal do rukou tesák, jehož čepelí naplocho poklepal novému příslušníku řádu na rameno se slovy: „Ve jménu mocnáře, vrchnosti a všech lovců tě zařazuji mezi svobodné myslivce.“ Nadlesní potom připnul svobodnému myslivci k levému boku tesák spolu s loveckou trubkou.

Tesák má přímou jednosečnou čepel se středovým hrotem a oboustranným širokým výbrusem. V horní třetině je čepel pokryta leptanou výzdobou – rakouským státním znakem, dělostřeleckou scénou, monogramem „C H“, křížem, půlměsícem a nápisem „JOHANN AMME“. Přímá mosazná záštita je opatřena jednoduchým záštitným listem v podobě dubových lístků a žaludů. Rukojeť se střenkami z jeleního parohu je zakončena mosaznou hlavicí ve tvaru lví hlavy. Dřevěná pochva je potažena černou kůží a na obou koncích opatřena mosazným kováním. V horní části má přihrádku, v níž je uložen zavazák.

Délka 870 mm, délka čepele 704 mm, šířka čepele 34 mm.

Tesák byl do sbírky VHÚ získán v roce 1952 převodem z Národního muzea v Praze.

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha