Meč pro příslušníky c. k. trabantské gardy, 2. polovina 19. století

 

Trabantská tělesná garda byla jednou z pěti strážních jednotek rakouského císaře a uherského krále.

Založena byla v roce 1767 jako pěší „k. k. Leibgarde zu Fuß“ poté, co císařovna Marie Terezie zrušila tzv. Švýcarskou gardu. Jako „k. k. Trabanten-Leibgarde“ ji v roce 1790 předpisem ustanovil císař Leopold II. Na rozdíl od dalších stráží (Arcièren-Leibgarde a Königlich-ungarische Leibgarde), u kterých byli jejich příslušníci čestně jmenováni z řad vyšších důstojníků, nebyla trabantská tělesná garda sestavena pouze z důstojníků, ale také z poddůstojníků. Souviselo to s tím, že na rozdíl od obou zmíněných gard vykonávala v Hofburgu i dalších panovnických sídlech skutečnou a pravidelnou strážní službu ve smyslu vojenské jednotky. Početní stav trabantské gardy byl ve druhé polovině 19. století asi 130 lidí.

Od počátku existence gardy nosili její příslušníci tvarově nezaměnitelný meč, který s menšími obměnami vydržel v jejich výzbroji až do konce monarchie v roce 1918. Jeho poslední model je popsán v předpise z roku 1904. Široká přímá čepel je broušena po obou stranách, u zbraní poddůstojníků zůstává zcela hladká, u důstojnických je opatřena bohatou leptanou výzdobou florálních ornamentů, vojenských trofejí a císařského monogramu. Jílec je vyroben ze zlaceného bronzu, hraněná rukojeť z ebenového dřeva. Hlavice je vytvarována do podoby císařské koruny, mohutná esovitá záštita má na vnější straně záštitný list s reliéfem rakouského dvouhlavého orla pod korunou. Dřevěná pochva je potažena hladkou černou kůží, kování je vyrobeno ze zlacené mosazi.

Délka 927 mm, délka čepele 741 mm, šířka čepele 38 mm, hmotnost 1 296 g, hmotnost s pochvou 1 548 g.

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha