Legendární stíhací letouny MiG-21 sloužily mnoho let v našem vojenském letectvu v řadě verzí. Od frontové přes přepadové, vybavené radarem, průzkumné se speciálním vybavením, až po cvičně bojové dvoumístné. První u nás používaná varianta F-13 byla dokonce licenčně v letech 1963–72 vyráběna v Aeru Vodochody. Šlo o jednomístný celokovový letoun s charakteristickým delta křídlem, vybavený motorem Tumanskij R-11. Letoun disponoval místo radaru pouze radiolokačním dálkoměrem, který spolupracoval se zaměřovačem při odpalování raket a střelbě kanonem. Vyzbrojen byl jedním pevným kanonem NR-30 ráže 30 mm. Na dva podkřídelní závěsníky bylo možné instalovat řízené i neřízené rakety, pumy a průzkumné kontejnery.
Stroj trupového čísla 0613, vystavený v Leteckém muzeu VHÚ, byl vyroben v roce 1967 pod číslem 760613 v průzkumné úpravě FR. První let s ním vykonal zalétávací pilot Miroslav Křemen 10. dubna. Po převzetí zástupcem vojenské správy sloužil od května 1967 u 9. stíhacího leteckého pluku v Bechyni (VÚ 9125). V červenci 1977 byl na stojánce poškozen požárem jiného MiGu a po důkladné revizi v LO Kbely byl v květnu 1979 předán do sbírek Leteckého muzea VHÚ. Od té doby byl vystaven v hlavním expozičním hangáru. Celkem měl nalétáno 853 h a 55 min. při 1 298 startech.
Motor Tumanskij R-11 F-300 o maximálním tahu 56,3 kN
rozpětí 7,15 m
délka 13,46 m
výška 4,1 m
prázdná hmotnost 4 980 kg
vzletová hmotnost 7 370 kg
max. rychlost 2 150 km/h
dostup 19 000 m
dolet 1 600 km