MOLLINARY, Anton von. Sechsundvierzig Jahre im österreich-ungarischen Heere : 1833-1879

MOLLINARY, Anton von. Sechsundvierzig Jahre im österreich-ungarischen Heere : 1833-1879

V těchto dnech si připomínáme 150. výročí války roku 1866 a bitvy u Hradce Králové. Tento konflikt se přehnal přes naše území rychlostí uragánu a zanechal po sobě množství vojenských i civilních obětí. Samotná bitva u Hradce Králové se stala největší polní bitvou, kterou kdy Čechy zažily, neboť 3. července proti sobě stanuly na bojišti o rozloze asi 10 x 15 kilometrů bezmála čtvrtmilionové armády a krvácelo v ní během tohoto jediného dne více než 32 000 vojáků.

Jaký má ale dnes prezentovaná kniha vztah k bitvě u Hradce Králové? Můžeme konstatovat, že velmi blízký, neboť její autor polní zbrojmistr Anton svobodný pán von Mollinary se jí osobně zúčastnil, a to na pozici zástupce velitele rakouského IV. armádního sboru, jehož velitel polní podmaršál Festetics v rozporu s bitevní dispozicí inicioval krvavé boje o les Svíb. Poté, co střepina pruského dělostřeleckého granátu připravila Festeticse o chodidlo nohy, převzal Mollinary velení IV. sboru, který nechal vykrvácet ve svíbském lese. Nezanedbatelnou měrou tak přispěl k porážce celé rakouské „Severní“ armády v bitvě u Hradce Králové, a tím i v celé válce roku 1866. Přibližme si proto alespoň telegraficky životní osudy tohoto rakouského důstojníka.

Anton von Mollinary se narodil 9. října 1820 ve městě Titel v oblasti Bačka v srbské Vojvodině v jižních Uhrách jako syn podplukovníka čajkistického hraničářského praporu. Od roku 1833 navštěvoval pionýrskou školu v Tullnu a roku 1837 nastoupil jako podporučík k pěšímu pluku č. 45, ale již o dva roky později byl převelen ke štábu pionýrského sboru podplukovníka Biraga (konstruktéra slavných pontonových souprav), kde se později podílel na reorganizaci rakouské Dunajské flotily. V letech 1848-1849 bojoval v Itálii pod maršálem Radeckým a koncem roku 1850 byl již jako plukovník jmenován velitelem flotilového sboru na Dunaji a v severní Itálii. Během války proti Francii a Sardinii roku 1859 byl již generálmajorem a velitelem pevnosti Ancona, odkud byl posléze povolán do generálního štábu, do něhož dorazil těsně před bitvou u Solferina.

Roku 1865 byl povýšen na polního podmaršála a přidělen na velitelství IV. armádního sboru. S ním v následujícím roce bojoval 29. června u Svinišťan a 3. července u Hradce Králové. Neúspěch ve válce neměl na jeho kariéru zničující vliv. O dva roky později byl jmenován velícím generálem v Tyrolsku a Vorarlbersku a roku 1870 na chorvatsko-slavonské hranici. Roku 1873 byl povýšen na polního zbrojmistra. Roku 1878 očekával jmenování do čela rakouských jednotek připravených k okupaci Bosny a Hercegoviny, ale místo toho byl přeložen do Brna na pozici velícího generála na Moravě. O rok později byl odsunut na obdobnou funkci v haličském Lvově, ale záhy poté odešel do výslužby. Zemřel krátce po svých 84. narozeninách 26. října 1904 v severní Itálii ve Villa Soave u Komského jezera.

Dva svazky jeho pamětí formátu přibližně A5 v tuhé plátěné vazbě přinášejí autorovy memoáry z doby jeho 46letého působení v rakouské a rakousko-uherské armádě. Desky obou svazků jsou zdobeny zlaceným slepotiskem, text je doplněn několika obrázky a fotografiemi a především mapami tažení z let 1848‒1849, 1859 a 1866. Knihy obsahují poznámkový aparát.

Pro čtenáře z českých zemí jsou vzpomínky tohoto rakouského důstojníka cenné především s ohledem na jeho působení během války roku 1866. Ze zcela pochopitelných důvodů ovšem nelze očekávat objektivní zpracování událostí, ale spíše silně apologetické líčení, což je ale ve světle okolností činí výrazně cennějším badatelským materiálem. Proto věříme, že prezentované knihy i dnes najdou své čtenáře.

Knihy si můžete online přečíst zde a zde.

 

Citace:

MOLLINARY, Anton von. Sechsundvierzig Jahre im österreich-ungarischen Heere : 1833-1879. Zürich: Art. Institut Orell Füssli, 1905. 2 sv.

Aktuálně



Studenti středních škol se setkali s novodobými válečnými veterány

Studenti středních škol se setkali s novodobými válečnými veterány

29. 03. 2024
U příležitosti 25. výročí vstupu České republiky do NATO se studenti středních…
Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

27. 03. 2024
Jaké změny s sebou přináší války? Na tuto otázku hledali odpověď středoškoláci…
Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

25. 03. 2024
Největší útěk z německých zajateckých táborů se uskutečnil před osmdesáti lety. V…
Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

22. 03. 2024
Když na přelomu let 1942/1943 rozhodovaly naše vojenské autority v Londýně o dalším…
Němá barikáda – 7. vycházka z cyklu Místa bojů Pražského povstání

Němá barikáda – 7. vycházka z cyklu Místa bojů Pražského povstání

20. 03. 2024
Most Barikádníků zpopularizovala povídka Jana Drdy Němá barikáda. Přestože v ní spisovatel…