Nárameníková stuha, Československo, 50. léta.

 

Pozvolná sovětizace stejnokroje československé armády vyústila v prosinci 1950 k představení zcela nového hodnostního označení a dalších prvků, které vzápětí kodifikoval stejnokrojový předpis, vydaný k 1. 1. 1951. Hlavní změny se týkaly hodnostního označení a nárameníků. Sovětský systém byl poměrně důmyslný a z nárameníku bylo možné kromě hodnosti vojáka určit i jeho příslušnost k druhu vojska, zbrani, v případě důstojníků pak i zařazení ke zbraním, či k týlovým a administrativním složkám. Na sklonku 50. let se však vojenský stejnokroj stal terčem kritiky KSČ pro svou honosnost.

Poněkud kuriózní tečkou za zlatými a stříbrnými nárameníky sovětského typu byla snaha o druhotné využití již vyrobených kusů. Bylo zahájeno jednání o možnostech získat použité zlato a stříbro jako surovinu zpět. Jednáním s Národním podnikem Safina bylo zjištěno, že nemá zkušenosti v tomto specifickém procesu a že by musel žádat o spolupráci východoněmeckého partnera. Přesto podnik nemohl zaručit, že výlohy za přepracování nebudou vyšší než nákupní cena, kterou by vojenská správa za získané zlato a stříbro obdržela. Nakonec se, i přes vidinu zisku 10 kg zlata z již vyrobených nárameníků, rozhodlo MNO od záměru kvůli vysokým rizikům a nákladům upustit. Již hotové nárameníky tak byly nad rámec standardního přidělování vydány vojákům pro zlepšení vzhledu stejnokroje.

Představovaná stuha sloužila k výrobě nárameníků pro vyšší důstojníky zbraní skupin inženýrské a technické.

Předmět byl získán do sbírky VHÚ darem v roce 2019.

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha