Takřka dvousetstránková publikace o československé armádě vyšla v roce 1934. Její podtitul vznik – vývoj – současnost dobře vymezuje základní tematické okruhy díla. Rozsáhlá charakteristika tehdejší armády je doplněna vojensko-historickým exkurzem do doby jejího budování za první světové války a v prvních letech republiky. Kniha není dílem jednoho autora, na jejím sepsání se podílel kolektiv důstojníků tehdejší branné moci, mezi nimi řada význačných legionářů či pozdějších vůdců druhého odboje, jako byl například někdejší příslušník roty Nazdar Ladislav Preininger, popravený za nacistické okupace, nebo pozdější armádní generál a náčelník Hlavního štábu československé branné moci Bohumil Boček.
Úvodní slovo tehdejšího ministra národní obrany Bohumila Bradáče je z velké části obhajobou početné pravidelné armády jako záruky obranyschopnosti země. Bradáč upozorňuje na malou připravenost západních demokracií na světový konflikt v roce 1914 a varuje před opakováním stejných chyb. V podobném duchu se nese i závěrečné slovo tehdejšího místopředsedy branného výboru (a Bradáčova pozdějšího nástupce na postu ministra obrany) Františka Machníka. Ten ve svém textu přímo agituje za opětovné prodloužení základní vojenské služby na 24 měsíců, které bylo v té době s ohledem na rostoucí mezinárodní napětí uzákoňováno. Hlavní část díla je pak věnována představení všech složek tehdejší branné moci, od jednotlivých zbraní přes různé podpůrné složky až po Památník osvobození. Díky tomu dnes může sloužit jako přehledná práce o vývoji čs. armády do poloviny třicátých let, ve které lze nalézt informace i o těch méně známých součástech prvorepublikových ozbrojených sil.
Exemplář knihy, který vlastní Knihovna Vojenského historického ústavu, byl původně v majetku Vědeckého ústavu vojenského. Za okupace byl převzat německou Heeresbücherei, aby se po válce dostal do fondu prohibit Vojenské politické akademie Klementa Gottwalda.
Citace:
Naše armáda: vznik – vývoj – současnost. Praha: Svaz čs. důstojnictva, 1934. 192 s.