Německá ruční raketová protitanková zbraň – Panzerschreck

Jedná se o zbraň na více použití, kterou užívala německá armáda ke konci druhé světové války. Jeho předchůdcem byl jednodušší Panzerfaust, zavedený v roce 1942. Vývoj Panzerschrecku spadá do počátku roku 1943, kdy Němci ukořistili v Tunisku několik amerických Bazook, podle nichž vyvinuli vlastní zbraň. První typ, který byl zaveden v Německu do výzbroje armády byl Raketenpanzerbüsche 4322. Zbraň byla 164 cm dlouhá a její hmotnost činila 9,25 kg. Ke střelbě se používal 88 mm projektil, který po vystřelení dosahoval rychlosti 105 m/s. Hmotnost střely byla 3,3 kg a hmotnost nálože pak 600 g. Zvláštností bylo to, že se používala letní a zimní munice. Průraznost pancíře byla okolo 180 mm. V listopadu 1943 byl ke zbrani přidán ochranný štít a vznikl tak model Panzerschreck 54. Hmotnost díky štítu vzrostla na 11 kg a změny se dočkala také munice. Nová střela pod označením RKpB.Gr.4992 měla lepší dostřel (180 m) a také lepší průraznost (cca 230 mm). Dalším modelem byl Panzerschreck 54/1. Snížila se délka trubice na 135 cm a také hmotnost na 9,5 kg. Navíc byla zdokonalena mířidla. Zbraň byla zavedena do služby v prosinci 1944, ale první objednávka byla dána až v lednu 1945. Do konce války bylo dodáno 25 750 kusů z původně 48 000 objednaných. Odpalovací trubice měla vydržet 200 výstřelů. Ve sbírkách VHÚ Praha se nachází několik Panzerschrecků různých verzí, které byly získány po skončení 2. světové války.

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha