Němečtí vojáci odstraňují polský státní znak

Němečtí vojáci odstraňují polský státní znak

Snímek pořízený při napadení Polska nacistickým Německem zachycuje německé vojáky při odstraňování polského státního znaku z hraniční závory. 1. září 2017 si připomínáme 78 let od rozpoutání druhé světové války v Evropě.

 

Po první světové válce došlo v Evropě k zásadním změnám. Německo bylo poražené, ponížené a odzbrojené, Rakousko-Uhersko se rozpadlo a v sousedních zemích zůstaly značné německé a maďarské menšiny. Také Ruské impérium se rozpadlo a bolševický stát se po neúspěchu svých snah o vývoz revoluce soustředil na vlastní problémy. Toto uspořádání však nemohlo trvat věčně. Již roku 1922 v Rapallu prolomily Německo a sovětské Rusko svoji diplomatickou izolaci, když se domluvily na spolupráci. Varovným znamením byla dohoda z Locarna z roku 1925, jež garantovala hranici Německa s Francií a Belgií, avšak nikoli s jeho východními sousedy.

Skutečné problémy však propukly až poté, co se do Evropy přelila hospodářská krize. Nový nacistický režim od počátku usiloval o expanzi. Opětné připojení strategicky i hospodářsky významného Sárska k Německu počátkem roku 1935 se ještě odehrálo v souladu s mezinárodním právem. Následovalo však obnovení povinné vojenské služby a z německé armády se pozvolna stávala hrozivá síla.

Britové, Italové a Francouzi se v dubnu 1935 v italské Strese pokusili vytyčit meze německého vzestupu. Poté však italský fašistický režim přepadl Habeš, stal se terčem sankcí a začal se sbližovat s nacisty. Společnost národů selhávala již při japonském obsazení Mandžuska roku 1931; politika kolektivní bezpečnosti byla nahrazována appeasementem. Klíčovým mezníkem se stal 7. březen 1936, kdy německá vojska znovu obsadila Porýní.

Španělská občanská válka, jež vypukla v červenci 1936, poskytla totalitním mocnostem příležitost vyzkoušet si výzbroj a taktiku, zatímco demokratické velmoci zůstávaly pasivní. Rakousko, někdejší klientský stát fašistické Itálie, bylo v březnu 1938 bez problémů připojeno k Německu. Mnichovská krize předvedla ubohost a slabost Britů a Francouzů. Až rozbití Československa v březnu 1939 definitivně odhalilo Hitlerovu proradnost.

Londýn a Paříž byly rozhodnuty nenechat padnout Polsko; Poláci nebyli ochotni spolupracovat s Německem proti SSSR. Britové a Francouzi se však nedokázali dohodnout se se Sověty na společném postupu proti Hitlerovi a naopak 23. srpna 1939 došlo k uzavření paktu Molotov-Ribbentrop. Osud Evropy byl zpečetěn.

 

Aktuálně



Studenti středních škol se setkali s novodobými válečnými veterány

Studenti středních škol se setkali s novodobými válečnými veterány

29. 03. 2024
U příležitosti 25. výročí vstupu České republiky do NATO se studenti středních…
Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

27. 03. 2024
Jaké změny s sebou přináší války? Na tuto otázku hledali odpověď středoškoláci…
Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

25. 03. 2024
Největší útěk z německých zajateckých táborů se uskutečnil před osmdesáti lety. V…
Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

22. 03. 2024
Když na přelomu let 1942/1943 rozhodovaly naše vojenské autority v Londýně o dalším…
Němá barikáda – 7. vycházka z cyklu Místa bojů Pražského povstání

Němá barikáda – 7. vycházka z cyklu Místa bojů Pražského povstání

20. 03. 2024
Most Barikádníků zpopularizovala povídka Jana Drdy Němá barikáda. Přestože v ní spisovatel…