NOVOTNÝ, Antonín. Zle, matičko, zle, čili Praha 1741−1757

NOVOTNÝ, Antonín. Zle, matičko, zle, čili Praha 1741−1757

Srpen roku 1742 byl na pražském předměstí žhavější, než v ostatních částech Českých zemí. Koncem června totiž ku Praze obsazené francouzsko-bavorským vojskem dorazila hlavní tereziánská armáda, v jejímž čele stanul generalissimus František Štěpán Lotrinský, velkovévoda toskánský, manžel královny Marie Terezie. Po neúspěšné mírové konferenci v Komořanech na počátku července byla zahájena blokáda české metropole. Zatím ale rakouské velení čekalo na příchod dalších posil z Moravy, na těžká děla a také na vojenské inženýry – specialisty na vedení obléhací války. K intenzivnějším bojům z jejich strany tak začalo docházet až od 6. srpna.

Francouzská armáda maršála Francoise-Marie vévody de Broglie ale dosud ležela v rozsáhlém polním táboře v prostoru Bubenče a Holešovic, kde byla kryta ohybem Vltavy a polním opevněním. Některé její jednotky byly ale roztaženy až do Dejvic a na Pohořelec. Aby mohl František Štěpán přistoupit ke klasickému obléhání pražské pevnosti, bylo nejprve třeba zahnat Francouze za hradby. Proto 6. srpna zahájili Rakušané útok proti Mansfeldské zahradě a obsadili staré švédské šance (polní opevnění z doby třicetileté války). Během následujících dnů pak vybudovali v Troji, Libni, na Vítkově a na Bílé Hoře sedm baterií, které 15. srpna zahájily mohutnou palbu na francouzská předpolí i na pražské hradby. Výsledkem koncentrované kanonády byl ústup Francouzů do pražské pevnosti, přičemž v polním ležení zanechali mimo jiné i všechny své stany. O dva dny později, 17. srpna, položilo tereziánské vojsko první paralelu – základní obléhací zákop – poblíž nové Strahovské brány a pod velením generála polního strážmistra Ferdinanda Filipa hrabě Harsche se rozběhly obléhací práce.

Ústup za hradby pro Francouze znamenal téměř naprostou likvidaci jezdectva, neboť jeho koně, pro které bylo stále obtížnější získávat píci, tím přišli i o možnost pastvy. Spolu se zvířaty trénu, dělostřelectva, důstojníků atd. se totiž jednalo o asi 16 000 koní. S narůstajícím nedostatkem potravin v Praze na Rejdišti (v místech dnešního Rudolfina) byly proto již koncem července zřízeny provizorní koňské jatky. Maršál de Broglie provedl v noci z 18. na 19. srpna velký výpad, při němž se jeho vojákům podařilo obléhatele zaskočit a vedle poničení obléhacích prací ztratili Rakušané přes 500 mužů, zatímco Francouzi jen necelou polovinu. Po tomto úspěchu naplánovali na 22. srpna další, doslova obrovský výpad silou 12 000 vojáků, který měl obléhání prolomit a zrušit. Tereziánské síly ale přípravy k útoku zaznamenaly, a i když se části obléhaných podařilo proniknout do zákopů, celkově výpad neuspěl. Útočníci odepsali 837 mužů, obléhající pak 910. K dalšímu velkému výpadu již do konce srpna, kdy byla umlčena většina pevnostních děl na přístupovém směru, nedošlo. Začátkem září ale již bylo jasné, že do Čech míří další francouzská armáda s úkolem vyprostit Prahu z obležení a František Štěpán Lotrinský tak musel v polovině měsíce zanechat dosud úspěšného obléhání a čelit novému nepříteli.

Prezentovaná drobná kniha vyšla v brožované vazbě s měkkými deskami zdobenými nepříliš kvalitní reprodukcí grafiky zobrazující pruského krále Friedricha II. před Prahou roku 1757. Jejím autorem je český historik umění a pragenzista Antonín Novotný (1891−1978). Ten působil v Muzeu hlavního města Prahy již od roku 1916, od roku 1924 zastával pozici zástupce ředitele a o deset let později stanul v čele této instituce. Do předčasného důchodu odešel roku 1938. Představovanou knihu dokončil v 50. letech minulého století a s ohledem na politickou situaci nebyla tato jeho práce publikována. Autor sám pak roku 1964 emigroval do Spojených států amerických a toto jeho dílo vyšlo až 25 let po jeho smrti. Titul je rozdělený na dva svazky, přičemž první se zabývá primárně vojenskopolitickými událostmi, zatímco druhý představuje pražskou každodennost. Text je psaný čtivě s nezpochybnitelnou erudicí, nicméně neobsahuje poznámkový aparát ani odkazy na prameny a literaturu, což je škoda. Nepříliš početnou obrazovou přílohu tvoří grafiky ze sbírek Muzea hlavního města Prahy.

Chronologický záběr práce zahrnuje obzvláště turbulentní období pražských dějin, kdy nejprve Prahu dobyla francouzská, bavorská a saská vojska, poté byla obléhána tereziánskou armádou, aby ji o rok později dobyli Prusové, kteří se po jejich vyhnání z Čech o totéž pokusili znovu roku 1757 v dalším dlouhém obléhání. Čtenáři se tedy předkládá opravdu vysoce zajímavá četba, která přináší vhled do nepříliš známého období našich dějin, a seznamuje jej nejen s válečnými událostmi, ale také s jejich dopadem na Pražany a s jejich vnímáním krizových situací v české metropoli.

Citace:

NOVOTNÝ, Antonín. Zle, matičko, zle, čili Praha 1741-1757. Kniha první. Praha : Bystrov a synové, 2003. 246 s. ISBN 80-85980-26-6

Aktuálně



Projekt „Poslední adresa“ se rozšíří o další dvě  pamětní desky v městských částech Praha 4 a 6

Projekt „Poslední adresa“ se rozšíří o další dvě pamětní desky v městských částech Praha 4 a 6

18. 04. 2024
V pátek 19. 4. 2024 se ve dvou pražských městských částech uskuteční…
Zbrojní výroba v polovině 50. let

Zbrojní výroba v polovině 50. let

16. 04. 2024
Jarní měsíce byly vždy obdobím hodnocení a bilancování předcházejícího roku. Nejinak tomu…
„Tatínek se obětoval, aby Jiřího Potůčka varoval,“ vzpomíná Antonín Burdych

„Tatínek se obětoval, aby Jiřího Potůčka varoval,“ vzpomíná Antonín Burdych

12. 04. 2024
„Moji rodiče, dědeček s babičkou a teta se strýcem položili život za naši zemi. Mou…
Osmdesát let od zahájení provozu letecké linky Brindisi – Protektorát …

Osmdesát let od zahájení provozu letecké linky Brindisi – Protektorát …

10. 04. 2024
Před osmdesáti lety, na počátku dubna 1944, se poprvé vznesly spojenecké stroje…
Všechno nebo nic – německá jarní ofenziva v roce 1918

Všechno nebo nic – německá jarní ofenziva v roce 1918

08. 04. 2024
Nejen příroda se jarem probouzí. Ve válečných konfliktech s nástupem tohoto ročního období…