V československé armádě se k označení různých specializací používaly od roku 1920 rukávové odznaky ve formě textilních nášivek. Autorem návrhu byl s největší pravděpodobností významný architekt Bedřich Feuerstein. Mezi prvními čtrnácti variantami byl i odznak pro cyklisty. Předpis stanovoval, že: „Odznaky rukávové jsou pro gážisty (pokud jsou pro ně stanoveny) a mužstvo soukenné a tmavohnědé; našívají se na soukennou podložku stejnokrojové barvy na levý rukáv bluzy a pláště doprostřed záloktí.“
Představovaný odznak o průměru 6,5 cm, byl určen pro příslušníky cyklistických rot hraničářských praporů a cyklistických eskadron vybraných jezdeckých pluků. Po vytvoření samostatných cyklistických praporů v roce 1933 bylo nošení rukávových znaků nadbytečné (příslušníci cyklistických praporů nosili zvláštní límcové odznaky) a původní odznak zůstal pouze cyklistické rotě milovického Instrukčního praporu.
Předmět byl součástí původní sbírky Památníku osvobození.