Otto Matoušek, Praporečník, 1945

Otto Matoušek, Praporečník, 1945

Český malíř, grafik a ilustrátor Otto Matoušek navázal velmi brzy po svém návratu z nacistického vězení na jaře 1945 na předválečnou ilustrátorskou tvorbu pro nakladatelství Naše vojsko. Vytvořil cyklus akvarelových maleb, které představovaly základní složky a funkce obnovené československé armády. Jedna z těchto maleb zobrazuje vojáka, držícího v pravici prapor se znakem českého královského lva se srdečním štítkem, nesoucím znak Slovenska. Kompozici díla vyvažují řady postav vojáků v pozadí. Čistá štětcová malba bez tužkového základu je velmi obtížná technika, kterou neovládá každý profesionální umělec. Na prezentovaném díle je čitelný Matouškův rukopis jednoduchých, přímočarých linií, kterým se naučil na svých studijních cestách v Japonsku.

Otto Matoušek (1890–1977) narukoval na počátku první světové války k c. a k. pěšímu pluku č. 35. Na jaře 1915 odešel na východní frontu a v červenci téhož roku padl ve Strypě do ruského zajetí. Roku 1916 se přihlásil jako dobrovolník do záložního praporu 1. čs. střelecké brigády.  Po bitvě u Zborova byl zařazen v hodnosti praporčíka k výzvědné rotě 6. čs. střeleckého pluku Hanáckého. V roce 1918 se zúčastnil bitvy u Bachmače a jako velitel obrněného vlaku se podílel na dalších bojových operacích na trase Omsk–Tjumeň–Jekatěrinburk–Perm. V roce 1919 byl přidělen k malířskému oddělení Informačně-osvětového odboru čs. legií v Rusku a krátce na to byl vyslán do Japonska, kde studoval grafickou tvorbu. Po návratu do Československa působil v umělecké skupině Památníku odboje. V roce 1922 odjel do ukrajinského Zborova jako člen komise, jejímž hlavním úkolem byla exhumace Neznámého vojína z mohyly v Cecové. Matoušek zachytil na svých akvarelech zdejší krajinu, stále ještě poznamenanou válkou. V roce 1924 byl převelen do Českých Budějovic k pěšímu pluku 1. V roce 1930 byl povýšen na podplukovníka pěchoty a jmenován posádkovým správcem ve Františkových Lázních.

Ve dvacátých a třicátých letech vytvořil několik grafických souborů s tematikou legií a československé armády (Zborov, Anabase, Náš voják, Barák smrti). Kromě grafické tvorby se věnoval také krajinomalbě a legionářským retrospektivám (cyklus olejomaleb Zborov pro Vojenskou akademii v Hranicích na Moravě).

Za protektorátu se Otto Matoušek zapojil do protinacistické činnosti nejprve v odbojové organizaci Vasil Škrach, která působila v Českých Budějovicích. Po zatčení jejich členů spolupracoval Matoušek s pražským ilegálním hnutím Bílá Hora. V březnu 1943 byl zatčen na základě udání a při výslechu na českobudějovickém Gestapu krutě mučen. Zbytek roku strávil v terezínském ghetu a v pracovním táboře gestapa v Kladně. Poté byl vězněn v koncentračním táboře Flossenbürg. Přežil takřka zázrakem i pochod smrti na samotném konci války.

Papír, akvarel, 42 x 32 cm.

Umělecké dílo bylo získáno do sbírky Vojenského historického ústavu v Praze po 2. světové válce formou nákupu od autora.

Aktuálně



Studenti středních škol se setkali s novodobými válečnými veterány

Studenti středních škol se setkali s novodobými válečnými veterány

29. 03. 2024
U příležitosti 25. výročí vstupu České republiky do NATO se studenti středních…
Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

27. 03. 2024
Jaké změny s sebou přináší války? Na tuto otázku hledali odpověď středoškoláci…
Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

25. 03. 2024
Největší útěk z německých zajateckých táborů se uskutečnil před osmdesáti lety. V…
Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

22. 03. 2024
Když na přelomu let 1942/1943 rozhodovaly naše vojenské autority v Londýně o dalším…
Němá barikáda – 7. vycházka z cyklu Místa bojů Pražského povstání

Němá barikáda – 7. vycházka z cyklu Místa bojů Pražského povstání

20. 03. 2024
Most Barikádníků zpopularizovala povídka Jana Drdy Němá barikáda. Přestože v ní spisovatel…