Jedna z nejpůsobivějších kreseb českého malíře Oty Matouška (1890–1977) vznikla v době jeho věznění v nacistickém koncentračním táboře Flossenbürg v letech 1944–1945. Figurální zpracování je obdobné jako u všech dalších, které umělec vytvořil v nelidských podmínkách za ostnatými dráty tábora. Postavy vyhladovělých vězňů, utrmácených těžkou prací v nedalekých granitových lomech, jsou namalovány zjednodušenou formou bez zvláštních výrazů v obličejích. Je zajímavé, že žádná z desítek kreseb, až na jedinou výjimku, není datovaná. Matoušek snad ani netušil, zda se vrátí domů živý. Neměl tedy ani motivaci k tomu, aby zachovával svědectví času. Nicméně umělecká tvorba mu nepochybně pomáhala přežít.
Matouškova prezentovaná kresba připomíná Gutfreundovy kresby vězňů ve francouzských internačních táborech za první světové války. Vyhladovělá žena v dlouhém kabátě vyškrabuje za kuchyní zbytky jídla. Její obličej je ukryt pod rozpuštěnými vlasy. Autor použil tušovou techniku za použití štětce. Jedná se tedy o dílo, hraničící mezi kresbou a malbou.
Za protektorátu se Ota Matoušek, bývalý legionář, záhy zapojil do protinacistické činnosti v odbojové organizaci Vasil Škrach, která působila v Českých Budějovicích. Staral se o finanční podporu perzekuovaných vojáků nebo těch, kteří odcházeli do exilu. Pečoval i o jejich rodiny. Po zatčení jejich členů navázal spojení s ilegálním hnutím Bílá Hora v Praze. V březnu 1943 byl na základě udání jednoho ze spolupracovníků odvlečen ze svého domu ve Zborovské ulici (tehdejší Lazaretstrasse). Při výslechu na českobudějovickém Gestapu byl krutě mučen. Přišel o chrup a částečně ztratil i sluch. Zbytek roku strávil ve věznici v Malé pevnosti v Terezíně a v pracovním táboře Gestapa v Kladně. V prosinci 1943 byl deportován do koncentračního tábora Flossenbürg. I přes zdejší nelidské podmínky cítil potřebu uměleckého projevu. Vytvořil zde kolem osmdesáti kreseb, zachycujících ve zkratkovité surové podobě ponuré okamžiky života v táboře. Přežil dokonce i pochod smrti na samotném konci války. Na konci dubna 1945 byl osvobozen americkou armádou ve Stamsriedu v Bavorsku. Tato pohnutá životní etapa zanechala v umělci nezapomenutelné stopy, které roku 1946 vydal v cyklu reprodukcí tužkových kreseb a štětcových maleb s názvem Kresby z koncentráku. Po válce ještě trvalo nějaký čas, než se umělec začal opět věnovat krajinomalbě. Vzpomínky na dobu věznění byly stále příliš čerstvé a přístup ke zpracované látce byl již odlišný, zjednodušení formy projevu ještě výraznější. Matoušek už nemaloval přímo v exteriéru. Při svých procházkách si tvořil nejprve kresebné návrhy a teprve v ateliéru si dotvářel konečnou podobu malby.
Papír, tuš, 36 x 49 cm.
Kresba byla získána do sbírky Vojenského historického ústavu Praha formou nákupu po roce 1945.