Pistole PZK

Pistole PZK

Nejmenší kapesní samonabíjecí pistole, jež se na našem území vyráběla, nesla označení PZK, tvořené počátečními písmeny neoficiálního názvu továrny Pošumavská zbrojovka Kdyně. Od roku 1921 vyráběla v Kdyni samonabíjecí pistole s obchodním názvem Slavia firma A. Vilímec a spol. Nevelký závod zakoupil v roce 1930 kdyňský podnikatel Augustin Kohout (1888–1979), jehož oborem ovšem nebyly zbraně, nýbrž výroba mlýnského hedvábí, tedy síťoviny, sloužící k prosévání různých druhů mouky. Vzděláním byl obchodní akademik, ke zbraním jako takovým, pokud je známo, žádný vztah neměl.

Bezprostředně po zakoupení Vilímcovy firmy se na výrobním programu nic nezměnilo; malý závod v lokalitě Na Zámečku čp. 335 dál vyráběl pistole se značkou Slavia, v roce 1932 rozšířila sortiment malá kapesní pistole s obchodním označením PZK. Teprve o dva roky později začala Kohoutova firma vyrábět ještě nový model s názvem Mars, jehož konstruktérem byl rovněž Kohoutův dílovedoucí a tichý společník Václav Kabelka, na jehož jméno měla firma také udělenou koncesi pro výrobu pistolí.

Pistole PZK se svojí konstrukcí příliš nelišila od řady podobných výrobků v ráži 6,35 mm Browning vycházejících z koncepce belgické pistole FN 1906. Fungovala na principu dynamického závěru, měla jednočinný spoušťový mechanismus, bicí mechanismus tvořil přímoběžný úderník, jehož zápalník plnil funkci vyhazovače vystřelených nábojnic. Spojení hlavně s tělem pistole zajišťovaly dva ozuby vespod hlavně, jež zabíhaly do odpovídajících drážek na těle pistole. Vratná pružina s vodicí tyčinkou byla uložena pod hlavní.

Manuální pojistka, umístěná na levé straně těla pistole u krčku rukojeti, sloužila rovněž k zachycení závěru v poloze, určené pro rozebírání otočením hlavně o devadesát stupňů. Jednořadý schránkový zásobník, držený západkou vespod rukojeti, měl kapacitu 6 nábojů.

Výrobní záznamy Vilímcovy ani Kohoutovy firmy se ovšem nedochovaly; jediným pramenem k vyčíslení produkce tak zůstávají zápisy v protokolech pražské zkušebny zbraní a střeliva pro civilní potřebu. Pistoli PZK uvedla firma na trh v roce 1932, tehdy se v polovině roku také objevily první čtyři kusy na zkušebně. Do konce toho roku zkušebna ověřila celkem 372 pistolí, v následujícím roce to bylo 324 kusů. V roce 1934 prošlo zkušebnou jen 184 pistolí a během roku 1935 prošlo zkušebnami v Praze a ve Vejprtech 194 kusů, o rok později protokoly podchytily 109 předložených pistolí.

Nevelké zaznamenané objemy tak ukazují, že v případě pistole PZK se jednalo o doplňkový sortiment, většího zájmu ze strany odběratelů se těšily modely Slavia a Mars ve stejné ráži. V roce 1937 prošlo oběma zkušebnami pouze 39 pistolí, během roku 1938 se jejich počet zvýšil na 103 kusy. První rok okupace zbylé části Československa byl také posledním rokem výroby pistolí PZK. Zkušební protokoly zaznamenaly celkem 84 předložených kusů, poslední a toho roku také jediná předložená pistole prošla zkušebnou v červnu 1940.

V průběhu let 1932–1939 ověřily zkušebny pouze 1358 pistolí PZK, avšak vzhledem k tomu, že jejich výrobní čísla byla vedena v samostatné číselné řadě, lze podle čísel dochovaných exemplářů odhadovat celkovou produkci okolo 1700 kusů.

Exemplář z roku 1938 získalo muzeum v roce 1959 převodem z Krajské správy MV Praha.

 

Ráž: 6,35 mm Browning

Celková délka: 97,3 mm

Výška: 71 mm

Šířka: 23,6 mm

Délka hlavně: 42,9 mm

Kapacita zásobníku: 6 nábojů

Hmotnost pistole s prázdným zásobníkem: 232 g

Aktuálně



Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

27. 03. 2024
Jaké změny s sebou přináší války? Na tuto otázku hledali odpověď středoškoláci…
Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

25. 03. 2024
Největší útěk z německých zajateckých táborů se uskutečnil před osmdesáti lety. V…
Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

22. 03. 2024
Když na přelomu let 1942/1943 rozhodovaly naše vojenské autority v Londýně o dalším…
Němá barikáda – 7. vycházka z cyklu Místa bojů Pražského povstání

Němá barikáda – 7. vycházka z cyklu Místa bojů Pražského povstání

20. 03. 2024
Most Barikádníků zpopularizovala povídka Jana Drdy Němá barikáda. Přestože v ní spisovatel…
Poslední rozloučení s nejstarším čs. válečným veteránem Ervínem Hoidou

Poslední rozloučení s nejstarším čs. válečným veteránem Ervínem Hoidou

17. 03. 2024
V pátek 15. března 2024 se na hřbitově v Landicanu za účasti představitelů…