Podpora republikánů za španělské občanské války

Dvojice snímků dokumentuje jeden z aspektů španělské občanské války – ceremonie, jež měly podpořit morálku obyvatelstva republikánské zóny a udržovat pocit, že osud Španělska je propojen s osudem světa. Dne 23. září 2018 si připomeneme osmdesát let od konce bojové aktivity komunisty kontrolovaných interbrigád.

 

Roku 1938 republikáni utržili sérii vážných porážek. Počátkem roku prohráli u Teruelu, v dubnu nacionalistická vojska došla ke Středozemnímu moři a rozťala republikánskou zónu vedví. Červencový republikánský útok na řece Ebro se proměnil v boj o každý metr ve stylu první světové války – a republika nemohla své ztráty nahradit. Přítomnost cizích bojovníků v armádách obou stran byla dlouhodobě kritizována. 23. září, zatímco bitva na Ebru ještě zuřila, byly interbrigády staženy z fronty. Republikánský premiér Juan Negrín marně doufal, že i nacionalisté učiní podobný krok a že se zlepší postoj Britů a Francouzů k republice. 28. října 1938 se v Barceloně konala velkolepá přehlídka na rozloučenou s interbrigádami za účasti republikánských špiček.

Vybraným interbrigadistům bylo umožněno odejít do SSSR, kde byli někteří z nich záhy popraveni. Mnozí další pocházeli ze zemí s extrémně pravicovými režimy a neměli se kam vrátit. Republika slíbila interbrigadistům občanství, mnozí tak zůstali ve Španělsku a bojovali proti nacionalistům i nadále. Katalánsko padlo počátkem roku 1939, 1. dubna válka definitivně skončila. Bezpočet republikánů včetně mnoha bývalých interbrigadistů uprchl do Francie, která pro ně zřídila internační tábory; mnozí se záhy zapojili do boje proti Ose. Interbrigádami prošlo celkem snad okolo čtyřiceti tisíc mužů (nejvyšší odhady hovoří až o 59 380 lidech), ale nikdy nebojovala více než polovina tohoto počtu najednou; okolo 20 000 z nich padlo nebo bylo raněno.

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha