K výjimečným typům vojenských zbraní patřily granátometné pušky, z nichž bylo možné vystřelovat granáty na velkou vzdálenost. Mohly tak nahradit speciálně vycvičené vojáky, kteří od druhé poloviny 17. století vrhali proti nepříteli první granáty – duté olověné, železné nebo skleněné koule naplněné prachem a zapalované pomocí hořícího doutnáku. Byli nasazováni do polních bitev, ale zvláště se osvědčovali při dobývání pevností.
Puška má válcovou mosaznou hlaveň, přední část v délce 185 mm má průměr 67 mm, zadní část v délce 90 mm je zúžená. Zbraň je celopažbená, do pažby je přišroubována železná podpěrná vidlice. Horní výběžek botky, zámková protideska a mosazný plech na pažbě za hlavní jsou přibity mosaznými hřeby s půlkruhovitými hlavami.
Celková délka 875 mm, délka hlavně 280 mm, ráže 67 mm.
Puška byla do sbírek VHÚ získána v roce 1988 výměnou s Muzeem hlavního města Prahy.