Puška K 98k v ráži 7,62 mm NATO
Německá branná moc zavedla v roce 1935 jako standardní zbraň jednotlivce pušku, resp. karabinu K 98k (der Karabiner 98 kurz) a do její výroby se kromě firmy Mauser v Oberndorfu zapojila řada dalších německých zbrojovek. V průběhu válečných let je pod označením P-18 vyráběla od roku 1943 na našem území také Zbrojovka Brno a její pobočný závod v Považské Bystrici na Slovensku začal s jejich výrobou ještě dříve. Po ukončení okupace zůstalo v obou závodech rozpracováno celkem 200 000 pušek, o než neměla čs. vojenská správa primárně zájem. Zbrojovka je proto, se souhlasem MNO, nabízela v zahraničí.
Jednoznačně největším odběratelem pušek P-18, ale i dalšího zbrojního materiálu, se v průběhu druhé poloviny čtyřicátých let stal budoucí stát Izrael, jehož zástupci je u nás nakupovali zpočátku přes Habeš, později pod hlavičkou organizace Jewish Agency. Zbrojní pomoc čs. průmyslu měla pro zajištění nezávislosti státu Izrael klíčový význam, k jehož docenění a bilaterálnímu uznání došlo teprve po roce 1990.
Zbrojovka Brno postupně do konce roku 1948 dodala do Izraele celkem 140 000 pušek P-18 ve standardní ráži 7,92 mm Mauser. V druhé polovině padesátých let došlo v řadě armád k orientaci na nový náboj 7,62 x 51 mm NATO a ani Izrael nebyl výjimkou. U pušek P-18 došlo k výměnám hlavní a pouzdra závěru byla dodatečně pro rozlišení označena čísly 7,62.
Jeden exemplář, původně dodaný v roce 1948 do Izraele a později přerážovaný na nový náboj, získal Vojenský historický ústav Praha v roce 2011 dovozem z Izraele.