Rakouská partyzána pro důstojníky, kolem 1660

 

Koncem 15. století vznikla v Itálii partyzána, dlouhá dřevcová zbraň s typickou čepelí trojúhelníkového tvaru a ostřím po obou stranách. Čepel značné délky je u základny dosti široká a směrem ke hrotu se příkře zužuje. Vyvinula se ze specifického typu kopí, známého jako volský jazyk – langedebeve (z francouzského langue-de-boeuf). Název patrně pochází z italského partigiana – zbraň houfce. Široká čepel tohoto typu partyzány přímo volala po nádherné výzdobě. Zbraň se také stala, stejně jako řada jiných dřevcových zbraní, součástí výzbroje různých knížecích a palácových stráží. Počátkem 16. století se základna čepele partyzány postupně rozšířila na obě strany do tvaru půlměsícovitých výběžků. V této formě byla sice partyzána pro bojové účely užívána poměrně krátce, brzy se však stala důležitým odznakem velitelského postavení důstojníků pěchoty a dělostřelectva.

Hrot čepele jazykovitý, se středovým žebrem, v dolní části rozšířený ve dva půlměsíčkovité ozubené výběžky. Celá plocha oboustranně pokryta rytou a zlacenou výzdobou – na jedné straně rostlinný ornament, postava antického bojovníka a nápis „ACHILLES GRAECUS“, na druhé straně stejný motiv a nápis „HECTOR TROIANUS“. Tulej kuželovitá s třemi profilovanými prstenci a dvěma páskovými pery. Pod tulejí třapec z červené vlny. Ratiště dřevěné, válcové, zakončené profilovaným hraněným nákončím s bodcem.

Délka 2135 mm, délka čepele 272 mm, šířka čepele 114 mm, délka tuleje 70 mm, hmotnost 1588 g.

 

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha