Rakouská pistole vzor 1798

 

Po zahájení válek s revoluční Francií se záhy projevila převaha vynikající francouzské pěchotní pušky vzor 1777, jež se v následujícím období stala předlohou při přezbrojování řady dalších evropských armád. Rakouské velení sestavilo po válce první protifrancouzské koalice (1792–1797) zbrojní komisi, jíž předsedal polní podmaršálek Leopold Freiherr von Unterberger (1734–1818). Komise rozpracovala projekt moderních ručních palných zbraní, které c. k. dvorní válečná rada schválila spolu s výstrojními předpisy 26. října 1798. Vznikl tak celý systém zbraní M (Muster) 1798, který je podle předsedy zbrojní komise také někdy označován jako systém „Unterberger“. Vedle pěchotní pušky M 1798 pro řadovou, lehkou i hraničářskou pěchotu tak byly zavedeny i dlouhá dragounská karabina, krátká karabina pro husary a švališery, jezdecký štuc pro jízdní střelce a také jezdecká pistole. Trvalo však poměrně dlouhou dobu, než byl dostatečný počet těchto zbraní vyroben a než se dostaly k jednotkám. Zbraně systému 1798 sloužily v habsburské armádě až do poloviny 19. století, prošly však různými úpravami a po některých změnách získávaly i nové vzorové označení.

Inspirace francouzským vzorem byla u zbraní systému 1798 patrná hned v několika směrech. Byl to zejména princip zavedení jednotného francouzského křesadlového zámku s vylepšenou konstrukcí kohoutu a typickým odlehčovacím otvorem ve tvaru srdce. Pánvička tohoto zámku byla mosazná, všechny ostatní části byly vyrobeny z ocele. Celá baterie (pánvička s masivní ocílkou a pružinou) se měla v případě jakéhokoliv defektu dát bez problému vyměnit.

Výroba jezdeckých pistolí vzoru 1798 se pro nedostatek peněz rozjížděla jen velmi pomalu a ve větším množství začaly být tyto zbraně vyráběny až od roku 1808. Pistole byly opatřeny plochým zámkem (po roce 1828 získal zakulacený tvar), pažby byly vyrobeny z ořechového dřeva a opatřeny mosazným kováním.

Délka 425 mm, délka hlavně 264 mm, ráže 17,6 mm, hmotnost 1200 g.

Pistole byla do sbírky VHÚ získána jako konfiskát v roce 1946 převodem z Magistrátu hlavního města Prahy.

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha