V roce 1869 proběhla reorganizace rakouského jezdectva, v jejímž rámci byla do výzbroje všech jeho složek zavedena jednotná šavle vzor 1869. Tvarově je tato zbraň jakousi kombinací předchozích modelů. Koš je inspirován šavlemi vzor 1850 a 1858, přičemž je znovu opatřen sedmi kruhovými otvory a dvěma výřezy pro zápěstník. Zhotoven je však již z kvalitnější oceli, vyrobené tzv. besemerováním, tj. zkujňováním surového železa spalováním uhlíku kyslíkem. Ze stejného materiálu je vyrobena i pochva, která si zachovala způsob zavěšení předchozího vzoru 1861. Využitím kvalitnějšího materiálu došlo k důležitému snížení váhy celé zbraně. Verze šavle pro důstojnický sbor byla zavedena až předpisem z 27. března 1870 (z důvodu jednotnosti je však také označována jako vzor 1869) a od modelu pro mužstvo se liší pouze výzdobou koše, která se navrátila k prořezávanému péřovitému (listovému) ornamentu vzorů 1845, 1850 a 1858. Ve způsobu výzdoby košů důstojnických šavlí vzor 1869 však existuje výrazná variabilita, přičemž záleželo na fantazii a přání majitele zbraně. Na oblouku koše se tak objevují císařští dvouhlaví orli, šlechtické erby, panovnické koruny nebo postavy svatého Jiří či svaté Barbory, patronky jezdectva a dělostřelectva.
Čepel mírně zakřivená, jednosečná, na vnější straně se širokým výbrusem a středovým hrotem. Po obou stranách bohatě zdobena leptanými rostlinnými a lineárními ornamenty a vojenskými trofejemi. Rukojeť dřevěná, potažená rybí kůží a ovinutá splétaným železným drátkem. Garnitura železná. Hřbet s oválnými úchyty a hlavice zdobeny kanelurou. Souměrný koš s ovalením na okraji, prořezávaným rostlinným ornamentem, postavou svaté Barbory a dvěma výřezy pro zápěstník.
Délka 995 mm, délka čepele 833 mm, šířka čepele 27 mm, hmotnost 604 g.
Šavle byla do sbírky VHÚ získána v roce 1946 převodem ze zbrojnice Ořechovka.