Ramínko legionářských vyznamenání generála Aloise Eliáše

 

Dochované ramínko legionářských vyznamenání legionáře, československého generála a pozdějšího předsedy vlády Aloise Eliáše tvoří Československý válečný kříž 1914–1918, Československá revoluční medaile a Československá medaile Vítězství.

Československý válečný kříž 1914–1918 ustanovoval dekret prozatímní Československé republiky v Paříži ze dne 7. listopadu 1918 jako vyznamenání za projev osobní statečnosti v boji a jiné odvážné činy. Československá revoluční medaile byla zřízena dekretem prezidenta republiky 1. prosince 1918 a udělovala se osobám, které se v rámci domácího i zahraničního odboje zasloužily o ukončení první světové války a vznik Československa. Mezispojenecká vítězná medaile, v českém provedení označovaná jako Československá medaile Vítězství, byla založena 24. ledna 1919 z popudu francouzského maršála Ferdinanda Foche. Existovala v národních variantách ve většině států Dohody a zpravidla byla udělována příslušníkům ozbrojených sil i civilistům pod podmínkou služby u operačních bojových jednotek alespoň 3-4 měsíců, nebo za aktivní podporu armád dohody.

Autorem návrhů Československého válečného kříže a Československé revoluční medaile byl sochař a medailér Antoine Bourdelle, zatímco autorství české Mezispojenecké vítězné medaile náleží sochaři Otakaru Španielovi.

Popis:

Československý válečný kříž 1914–1918 představuje kříž o rozpětí ramen 37 mm, ražený z bronzu. Ramena kříže tvoří čtyři vzájemně do sebe zapuštěné kruhy s plasticky zdvojeným okrajem. V horním kruhu je umístěn znak Čech, ve spodním kruhu znak Slovenska, pravé rameno nese v kruhu znak Moravy, a levé rameno znak Slezska. Reversní strana je tvořena čtyřmi vzájemně propletenými kruhy bez zdvojeného okraje. V každém kruhu se nachází lipový trojlist s květem, na středu umístěna plastická iniciála ČS. Kříž je zavěšen na 38 mm široké průvlečné stuze z červeného hedvábí se třemi širokými bílými pruhy, protnutými úzkými červenými proužky. Okraj stuhy červeně začištěn. Na stuze tři lipové ratolesti za opakované pochvaly jednotky v rozkaze armády.

Československá revoluční medaile je tvořena rovnoramenným řeckým křížem, podloženým při okraji ramen mluvící páskou. Na aversu je na středu vyveden jezdec na vzpínajícím se okřídleném koni s vlajkou v pravé ruce. V mluvící pásce formou opisu text: VZHŮRU NA STRÁŽ SVOBODNÝ NÁRODE. Na reversu se nachází okřídlená žena, šlapající po hadech a držící nad hlavou listinu s nápisem: ZA SVOBODU. Na mluvící pásce při obvodu formou opisu vročení 1914–1918, ve spodní části pásky vavřínové ratolesti. Medaile je prostřednictvím závěsu ve formě prstence z lipových ratolestí zavěšena na 38 mm široké červené stuze s modře lemovaným bílým středovým pruhem. Na stuze umístěny plechové štítky s názvy míst bojů (Alsace, Argonne) a číslicí 21. střeleckého pluku.

Mezispojeneckou vítěznou medaili (též Československou medaili Vítězství) představuje bronzová medaile o průměru 36 mm, zavěšená na stuze v barvách duhy, zrcadlově obrácené od středu. Na aversu se nachází žena s křídly, představující bohyni vítězství (Niké). Žena drží v levé ruce meč směřující hrotem dolů, v pravé ruce vavřínovou ratolest. Na reversu se nachází malý státní znak Československé republiky, obkroužený v ploše deseti lipovými lístky.  V ohraničené borduře opis: SVĚTOVÁ VÁLKA ZA CIVILIZACI. Malý státní znak je podložen páskou s vročením: 1914 – 1918.

Exemplář ramínka byl do sbírky VHÚ získán v rámci odúmrti v roce 1981.

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha