Říční monitor President Masaryk

Snímek pořízený ve třicátých letech zachycuje největší plavidlo, jímž meziválečné Československo disponovalo – hlídkovou loď nebo též říční monitor President Masaryk.

 

Stavba této lodi byla zahájena roku 1929 v Komárně. Délka lodi činila 47,5 m, délka 6 m a ponor 1,1 m; loď měla výtlak 214 tun. Hlavní dělostřeleckou výzbroj představovaly 4 kanóny neobvyklé ráže 66 mm, umístěné ve dvou věžích na přídi a na zádi. Vedle toho loď nesla 4 kulomety. Pancéřování bylo dosti slabé: činilo 5 až 10 mm. Loď byla spuštěna na vodu v říjnu 1930. Při zkouškách se ukázalo, že rychlost dosahuje pouhých 13,6 uzlu, došlo tedy k delší přestavbě. Po ní se maximální rychlost zvedla na takřka 17 uzlů. Definitivně tedy loď byla zařazena do služby až v srpnu 1932.

Po rozpadu Československa říční monitor padl do německých rukou a byl přejmenován na Bechelaren. V cizích službách chránil po přepadení Jugoslávie německou plavbu po Dunaji. Koncem roku 1943 byl stažen do Lince a přestavěn – mimo jiné dostal dieselové motory a došlo k obměně lehčí výzbroje. Na jaře 1944 byla loď poškozena při sovětském náletu. Po opravě loď v lednu 1945 podporovala neúspěšnou německou operaci, jež měla za cíl vyprostit Budapešť ze sovětského obklíčení. Při této příležitosti vypotřebovala všechnu dostupnou munici pro svá hlavní děla a čtveřice děl ráže 66 mm byla nahrazena dvojicí děl ráže 88 mm. Po těchto úpravách loď bojovala až do konce války a v květnu 1945 se německá posádka vzdala Američanům. Do Československa se loď vrátila až roku 1947, a to odzbrojená. Poté již nesloužila původním účelům a roku 1978 bylo toto nejvýznamnější československé plavidlo sešrotováno.

 

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha