Ručně psaný leták z italské fronty, 1918

 

Československé legie v Itálii, formované od dubna 1918, tvořily v době první světové války nejmladší část československého zahraničního vojska. Důvody, které znemožňovaly vytvoření československých dobrovolnických jednotek již v dřívějším období lze hledat především v rezervovaném přístupu Itálie ke slovanskému osvobozeneckému hnutí, které bylo mnohdy v přímém rozporu s italskými válečnými cíli.

Množství dobrovolníků odhodlaných bojovat proti Rakousko-Uhersku tak zůstávalo v zajateckých táborech nebo bylo v lepším případě využíváno jako pracovní síla. Situace se radikálně změnila po debaklu italské armády u Kobaridu v říjnu 1917 a přesunu fronty na italské území. Dříve rezervovaný italský přístup vystřídala nadšená podpora. V této situaci se zajatci dosud odmítající vstoupit do československé armády stali cílem intenzivní agitace, která je měla dovést ke změně rozhodnutí. Jeden z dobrovolníků si o tom do deníku poznamenal: „V měsíci dubnu přijel k nám do pevnosti ředitel Fr. Hlaváček, který svým vlivem získal pro armádu téměř všechny, kteří až dosud zůstávali stranou. Bez tklivých okolností se to neodbylo, a když potom nařídil, aby těm, kdo ani teď do legií vstoupiti nechtějí, byly odňaty odznaky příslušnosti československé, mnozí se tomu s pláčem bránili a vstoupili přece.“

Možnost odvodu do československého vojska zcela jistě ohrožovala zažitou představu rakousko-uherských vojáků o zajetí jako možném úniku z fronty. Toho obratně využívala i rakousko-uherská propaganda, která se snažila české vojáky sloužící v rakousko-uherské armádě přesvědčit, že případné zajetí pro ně neznamená odchod do relativního bezpečí zajateckého tábora, ale pouhou změnu stran a setrvání na frontě.

Leták napsaný černým inkoustem na list vytržený ze sešitu formátu A5 a datovaný 28. červencem 1918 dokazuje, že se legionáři při svých rozvědkách s touto propagandou alespoň v některých případech setkávali a bylo potřeba ji vyvracet. To zároveň svědčí o hroutící se udržovací morálce rakousko-uherských vojáků, pro které po čtyřech letech války bylo mnohdy jediným cílem dostat se pryč z fronty, bez ohledu na vlastenecké ideály jakéhokoli druhu.

Rozměry: 21 x 15,9 cm

Leták byl do sbírky VHÚ Praha získán v roce 1991.

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha