Ruští vojáci zajatí rakousko-uherskou armádou v Haliči

Ruští vojáci zajatí rakousko-uherskou armádou v Haliči

Na snímku jsou zvěčněni příslušníci ruské armády, zajatí rakousko-uherskou armádou v letech 1914–15 v Haliči.

 

Zacházení s válečnými zajatci bylo regulováno Haagskými úmluvami z let 1899 a 1907. Váleční zajatci měli dostat stejnou stravu a ubytování jako vojáci země, která je držela v zajetí, a byli podřízeni stejnému disciplinárnímu řádu. Zajatci mohli být využiti k práci, která je však nesměla přetěžovat, nesměla být spojena s vojenskými aktivitami a byla placená. Mohli udržovat korespondenci a přijímat balíčky z domova. Pokud se váleční zajatci pokusili o útěk a byli dopadeni, mohli být potrestáni. Pokud se jim však podařilo uprchnout a vrátit se ke své armádě, a poté byli znovu zajati, nesměli být za předchozí útěk trestáni. Pokud to zákony jejich i nepřátelské země dovolovaly, mohli být propuštěni na čestné slovo a vrátit se domů; pokud však čestné slovo porušili, opět se zapojili do bojů a byli znovu zajati, nebyli považováni za válečné zajatce a mohli být postaveni před soud.

V průběhu první světové války upadly do nepřátelského zajetí miliony vojáků – asi 2,5 milionu Rusů, zhruba 2,2 milionu rakousko-uherských vojáků, 1,2 milionu Němců, 600 000 Italů, 500 000 Francouzů nebo 200 000 vojáků Britského impéria. Přestože v zásadě nedocházelo k tak systematickému špatnému zacházení se zajatci, jaké předváděli Němci, Sověti nebo Japonci za druhé světové války, postavení zajatců bylo nezáviděníhodné. Vojáci, kteří se pokoušeli vzdát, byli často zabiti.

Podmínky v některých zajateckých táborech vedly k vysoké úmrtnosti, způsobené zejména nedostatkem potravin, infekcemi nebo klimatickými podmínkami. Zejména v první fázi války nebyly válčící země připraveny zvládat velká množství zajatců, jen postupně byly zřizovány zajatecké tábory. V českých zemích byli zajatci drženi například v Terezíně. V táborech podnikal inspekce Červený kříž z neutrálních států i ze zemí, z nichž zajatci pocházeli, a prostřednictvím neutrálních zemí docházelo k výměnám válečných zajatců. Dle Haagských úmluv mělo dojít k repatriaci válečných zajatců co nejdříve po skončení války, v reálu byla situace složitější a například němečtí a rakousko-uherští obránci Ťiao-čou v Číně se z tehdy snesitelného japonského zajetí vrátili do Evropy teprve roku 1920.

 

Aktuálně



Invaze 21. srpna 1968 přivedla do Československa skoro půlmiliónovou armádu

Invaze 21. srpna 1968 přivedla do Československa skoro půlmiliónovou armádu

15. 08. 2022
Letošní 54. výročí Sověty vedené invaze do Československa 21. srpna 1968 znovu…
POZOR! Letecké muzeum Kbely a Stará Aerovka budou v neděli 21. srpna uzavřeny.

POZOR! Letecké muzeum Kbely a Stará Aerovka budou v neděli 21. srpna uzavřeny.

14. 08. 2022
Oznamujeme případným zájemcům o návštěvu, že Letecké muzeum Kbely a Stará Aerovka…
Tankový den opět zve k návštěvě! V Lešanech v sobotu 27. srpna. Vstup je zdarma.

Tankový den opět zve k návštěvě! V Lešanech v sobotu 27. srpna. Vstup je zdarma.

11. 08. 2022
V sobotu 27. srpna 2022 se uskuteční ve Vojenském technickém muzeu Lešany…
Mizející Milovice, díl 3. Stav před čtvrt stoletím, v roce 1997.

Mizející Milovice, díl 3. Stav před čtvrt stoletím, v roce 1997.

11. 08. 2022
Letošního 21. srpna si připomeneme 54. výročí okupace Československa sovětskou armádou, resp.…
Retrospektivy hybridní války. Také Československo se v ní v letech 1938-39 ocitlo.

Retrospektivy hybridní války. Také Československo se v ní v letech 1938-39 ocitlo.

08. 08. 2022
Jedním z charakteristických fenoménů dneška je hybridní válka. Ta může předcházet konvenčnímu…