SLEPCOV, Igor. Kapitoly zo života hrdinu Rudolfa Jasioka

 

Životní příběhy úspěšných vojáků vždy přitahovaly pozornost. V některých případech sloužily jako prostředek soudobé propagandy, v jiných jako pietní vzpomínka na tyto padlé, nebo jako připomínka historických bojů a bitev, které tvořily a tvoří tradice současných armád. V poslední době se rozmohla móda „es“, a tak vedle letců – stíhacích es, můžeme najít obdobné označení také pro úspěšné velitele ponorek či tanků. Na rozdíl od stíhačů, u nichž má označení eso jasná pravidla pocházející již z dob 1. světové války, u ostatních druhů zbraní tomu tak není a „kategorizace es“ je výrazně problematičtější. Přesto se zvláště u tankistů můžeme s tímto označením často setkat, většinou pak u vojáků německých či sovětských. Proto bychom dnes chtěli připomenout, že i československé vojsko mělo svá tanková „esa“. Jednomu z nich se věnuje představovaná publikace.

Práce dnes již 10 let zesnulého uznávaného vojenského historika ruského původu Igora Slepcova se věnuje životnímu osudu Rudolfa Jasioka, rodáka z Dolní Suché (dnes Havířov). Když bylo Rudolfovi 12 let, jeho otec přišel o zaměstnání, a proto jako havíř odešel za prací na Donbas v tehdejším SSSR. Roku 1938 musela celá rodina přijmout sovětské občanství, přesto po napadení SSSR došlo k Rudolfově internaci. Roku 1942 po vzniku čs. jednotky v Buzuluku se do ní Rudolf Jasiok přihlásil mezi prvními. Prošel bitvou u Sokolova v březnu 1943 a následně absolvoval tankový kurs. Při vzniku tankového praporu čs. brigády byl ustanoven velitelem tanku T-34/76 s bojovým jménem Bachmač. S ním se pak zúčastnil počátkem listopadu 1943 dobytí Kyjeva a již během této operace zaznamenal první úspěchy, včetně prvního zničeného nepřátelského tanku. V dalších zimních bojích u Vasilkova, u Rudy a Bílé Cerkve zničil mimo jiné další 4 německé tanky či samohybná děla. Těchto úspěchů dosáhl do 24. ledna 1944, kdy o tank Bachmač přišel.

Po následném stažení čs. jednotky a její reorganizaci se stal velitelem roty 1. tankového praporu. V této pozici v hodnosti podporučíka se účastnil již na modernějším tanku T-34/85 karpatsko-dukelské operace, bojů o krvavou kótu 534, město Dukla či Hyrowu horu. Dne 30. září při pokusu o překročení hranice Československa u Zyndranowé byl ale jeho tank opakovaně zasažen z německé samohybky a Rudolf Jasiok v něm padl spolu s dalšími dvěma členy posádky (další člen posádky následně padl po opuštění stroje, zachránil se jen lehce zraněný řidič). Těla se podařilo vyprostit až za více než týden a Jasiok byl následně pohřben na vojenském hřbitově u Dukelského průsmyku. In memoriam byl roku 1946 povýšen na kapitána a roku 1969 vyznamenán Zlatou hvězdou hrdiny ČSSR.

Památku dnes téměř zapomenutého úspěšného tankisty oživuje prezentovaná kniha vydaná našimi slovenskými kolegy z VHÚ Bratislava. Její autor Igor Slepcov pracoval od roku 1973 v Dukelském muzeu ve Svidníku, kam se přiženil, a svůj život zasvětil vojenské historii 20. století této karpatské oblasti. Brožovaná publikace o 167 stranách vyšla roku 2015 a v současné době je všem zájemcům přístupná v elektronické podobě on-line.

Knihu si můžete přečíst online zde.

 

SLEPCOV, Igor. Kapitoly zo života hrdinu Rudolfa Jasioka. Bratislava: Vojenský historický ústav, 2015. 167 s. ISBN 978-80-89523-35-1

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha