Služební předpisy čs. branné moci: Klíč značek k mapám

Služební předpisy čs. branné moci: Klíč značek k mapám

Meziválečná československá vojenská kartografie tvoří svébytnou kapitolu v dějinách tohoto oboru na našem území. Její podoba byla formována řadou faktorů, mezi něž patří především návaznost na rakouskou vojenskou kartografii, jakožto jejího lokálního předchůdce, a tvorba nového mapování jako nezávislé kodifikace státních hranic. Převzetí již existujícího kartografického systému pro účely tvorby nového závazného mapového díla bylo čistě pragmatickým krokem, kterým postupovala většina rakousko-uherských následnických států. Tvorba zcela nového díla se ukázala být náročným během na dlouhou trať, o čemž svědčí mj. i skutečnost, že mapový systém, který nevycházel z adaptovaného 3. vojenského mapování rakouské provenience, byl přijat až počátkem 50. let.

Adaptační proces, tzv. reambulace, probíhal mezi lety 1920 a 1934 se záměrem odstranit nejvýraznější nedostatky rakouského mapování. Částečná modernizace, jako např. zpřesnění trigonometrické sítě, souřadnicového systému, nový způsob znázornění prvků v mapové kresbě či místopis atd. pokryla do roku 1934 přes 50% území. V tomto roce byly práce pozastaveny ve prospěch tzv. Prozatímního vojenského mapování, návazného mapového díla československé provenience, které mělo stávající mapování nahradit. Prozatímní vojenské mapování sloužilo spíše jako ověření nových postupů, které byly použity při zpracování Definitivního vojenského mapování. Toto úsilí však bylo přerušeno podzimními událostmi roku 1938 a následnou okupací.

V souvislosti se zaváděním nového mapového systému vznikaly i příslušné doprovodné publikace. Jednou z nich je i Klíč značek, v podstatě souborná mapová legenda publikovaná separátně s průvodními komentáři a vysvětlivkami. Ačkoli byly tyto informace uvedeny v mapovém rámci u jednoho každého listu, souborná publikace vyšla v rámci tzv. Služebních předpisů branné moci jako kodifikace užívaných značek pro potřeby vojska. Předpis, vydaný roku 1921, kromě souborného výkladu značek v adaptovaném systému obsahuje v rámci příloh i značkový klíč z roku 1905, tedy rakouský. Titul byl vydán – jak bylo u řady předpisů zvykem – v komisi, v tomto případě u Františka Borového.

Citace:

Služební předpisy čs. branné moci: Klíč značek k mapám 1:25.000, 1:75.000, 1:200 000 a 1:750.000. Praha: Nákladem ministerstva Národní obrany; v komisi u Fr. Borového, 1921.

Aktuálně



Studenti středních škol se setkali s novodobými válečnými veterány

Studenti středních škol se setkali s novodobými válečnými veterány

29. 03. 2024
U příležitosti 25. výročí vstupu České republiky do NATO se studenti středních…
Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

27. 03. 2024
Jaké změny s sebou přináší války? Na tuto otázku hledali odpověď středoškoláci…
Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

25. 03. 2024
Největší útěk z německých zajateckých táborů se uskutečnil před osmdesáti lety. V…
Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

22. 03. 2024
Když na přelomu let 1942/1943 rozhodovaly naše vojenské autority v Londýně o dalším…
Němá barikáda – 7. vycházka z cyklu Místa bojů Pražského povstání

Němá barikáda – 7. vycházka z cyklu Místa bojů Pražského povstání

20. 03. 2024
Most Barikádníků zpopularizovala povídka Jana Drdy Němá barikáda. Přestože v ní spisovatel…