Spona na čepici

 

V dobách před zavedením polních stejnokrojů se vojáci znepřátelených stran označovali tzv. polním znamením. Jednalo se zpravidla o výrazné šerpy nebo jiné oděvní prvky, které umožnily jednoznačnou a rychlou identifikaci protivníka. V rakouské a později i rakousko-uherská armádě zdomácnělo používání dubové ratolesti připevněné k pokrývce hlavy, v zimním období se pak stejným způsobem používala jedlová nebo smrková větvička.

Ačkoli v době první světové války bylo používání polního znamení záležitostí spíše okrajovou, je dubová ratolest vidět mezi rakousko-uherskými vojáky při slavnostnějších příležitostech i v tomto období. Ačkoli se polní čepice dodávaly již s našitými průvleky k jeho upevnění, vynalézaví vojáci vymysleli i řadu neoficiálních vylepšení. Příkladem může být i prezentovaná spona, kterou vyrobili čeští vojáci během své rekonvalescence v polní nemocnici.  Jako materiál posloužila část měděné vodící obroučky dělostřeleckého granátu, na které je ze zadní strany naletován improvizovaný zavírací špendlík.

Rozměry: 42 x 10 mm

Předmět byl do sbírky VHÚ Praha předán v roce 1947.

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha