Snímek, pořízený 1. května 1969 v muzeu ve Kbelích, zachycuje sportovní letouny Sokol M-1C (s imatrikulací OK-BHM) a Meta Sokol (OK-KHN), vyrobené ve 40. a 50. letech leteckou továrnou v Chocni (původně Beneš-Mráz, mnohem později Orličan Choceň).
Stroj M-1 Sokol představoval první československý sportovní letoun vyrobený po druhé světové válce; jeho autorem byl Ing. Zdeněk Rublič (pozdější konstruktér letounu L-29 Delfín). První verze označená M-1A a nesoucí motor Walter Minor 4-III poprvé vzlétla 6. března 1946. Krátce nato vznikla verze M-1B, vybavená motorem Toma 4, jenž však měl příliš slabý výkon. Tyto stroje byly dvoumístné.
Nejvýznamnějším představitelem tohoto typu byla verze M-1C, vyrobená v počtu 183 kusů, jež vznikla přidáním třetího křesla a mírnou úpravou křídel kvůli posunutému těžišti. Na jaře 1947 dvojice těchto letounů podnikla propagační dálkový let do Kapského města – jeden stroj byl zničen při nouzovém přistání v Nairobi, druhý v pořádku doletěl do cíle a zpět. Stroj verze M-1C měl rozpětí křídel 10 m, jeho délka činila 7,5 m a hmotnost prázdného letounu 410 kg; jeho konstrukce byla celodřevěná. Stroj, poháněný motorem Walter Minor 4-III o výkonu 105 koní, mohl letět maximální rychlostí 240 km/h. Dalšími úpravami vznikla verze M-1D, vyrobená v počtu 104 kusů. Vznikla i plováková varianta M-1E – jediný vyrobený stroj fungoval dobře a byl prodán do Finska.
Během několika let tak bylo vyrobeno takřka 300 strojů M-1 Sokol. Dosáhly celé řady rekordů, nalezly odbytiště v zahraničí. V Československu byly tyto letouny využívány jako aerotaxi nebo ve službách Svazarmu, i ke cvičným seskokům padákem, a pod označením K-63 sloužily v čs. letectvu jako kurýrní.
Na letouny M-1 Sokol navazovaly letouny L-40 Meta Sokol, sériově vyráběné v letech 1957–59; bylo jich vyrobeno celkem 106 kusů.