Srbská puška Mauser-Milovanović M 1880
V lednu 1879 zřídil srbský ministr války Jovan Misković dělostřeleckou komisi a jmenoval skupinu důstojníků pod vedením plukovníka Savy Grujiće, jejichž úkolem bylo vypracovat metodiku a kritéria pro výběr nové armádní pušky. Do užšího výběru se dostalo celkem 21 zbraní, mezi nimiž se nacházely nejen jednoranové konstrukce (Vetterli, Peabody, Martini, Soper, Bornmüller či Mauser M 71), ale také různé konstrukce tehdejších opakovaček (Hotchkiss, Lee, Vetterli M 1879/81), avšak komise se přiklonila k úpravě jednoranové pušky Mauser M. 71, provedené předsedou komise majorem Kostou (Kokou) Milovanovićem ve spolupráci s vrchním dílovedoucím Mauserových závodů Augustem Gaiserem. Po úpravách konstrukce hledí na základě poznatků ze střeleckých zkoušek schválila komise 21. října 1880 zavedení pušky do výzbroje srbské armády pod označením Mauser-Milovanović M 1880.
Objednávku na 100 000 armádních pušek zadala srbská vláda německé firmě bratří Mauserových v Oberndorfu nad Neckarem, přičemž první partie se do Srbska dostaly koncem roku 1881. Dodávky „kokinek“, jak jim vojáci podle Milovanovićovi přezdívky říkali, pokračovaly až do 27. února 1884. Celkově dodala firma Mauser srbské armádě 100 000 pěchotních pušek M 1880 a 20 000 kusů ve sportovním provedení. Kromě kompletních zbraní si srbská vláda objednala 125 294 náhradních dílů a 1000 rezervních hlavní.
Jednoranové „kokinky“ představovaly typickou součást výzbroje srbské armády na sklonku 19. století, avšak nebyly jediným typem, jímž Srbsko řešilo v zahraničí své výzbrojní potřeby.
Exemplář vyrobený v roce 1883 získalo muzeum v meziválečném období převodem z Památníku odboje.
Ráž: 10,15 srbský Mauser
Celková délka: 1295 mm
Délka hlavně: 801 mm
Délka záměrné: 664 mm
Hmotnost: 4500 g