Tisková zpráva o smrti Jana Masaryka

Tisková zpráva o smrti Jana Masaryka

Na nádvoří Černínského paláce bylo nad ránem 10. března 1948 nalezeno mrtvé tělo ministra zahraničních věcí ČSR Jana Masaryka. Od té doby proběhlo několik šetření událostí předcházejících jeho úmrtí, přičemž v současnosti převažuje názor, že syn prvního prezidenta Československa byl zavražděn.

Tehdejší mocenské orgány a následně i tuzemský oficiální tisk však jako důvod úmrtí jednoznačně určily sebevraždu. Armádní deník Obrana lidu sice smrti Masaryka věnoval větší část první stránky, v hlavním titulku byl však citován výrok Klementa Gottwalda z vládního prohlášení, které odsoudilo prvorepublikové zřízení a nekomunistické síly, které se neúspěšně pokoušely zabránit komunistům převzít veškerou politickou moc ve státě. Jan Masaryk byl vedle toho v projevu komunistického ministra vnitra Václava Noska vylíčen jako bojovník za lidovou demokracii, u kterého došlo v důsledku nemoci a psychického vypětí k pominutí smyslů, jež vyústilo v jeho dobrovolný odchod ze světa. Za jeden z hlavních důvodů duševní slabosti byl označen nátlak „zahraniční reakce“, která neunesla jeho postoj v době únorové vládní krize. Masaryk se tehdy nepřipojil k protestní demisi větší části nekomunistických ministrů a svou účastí v nově sestavené Gottwaldově vládě pomohl komunistům vyšachovat jejich odpůrce.

Ačkoliv již v Československu došlo k převzetí moci komunisty, nebylo možné okamžitě odsoudit všechny nekomunistické a demokraticky smýšlející politické představitele státu, ať již živé, či mrtvé. Problematické to bylo obzvláště u osob, které byly veřejností dlouhodobě pozitivně vnímány. Jan Masaryk i jeho otec tak začali být v tuzemských médiích výrazněji haněni (nebo častěji spíše ignorováni) až v dalších letech.

Ještě 10. března bylo ve vládě rozhodnuto o uspořádání státního pohřbu zesnulého ministra, který byl stanoven na nejbližší sobotu. V dalším textu deníku jsou vedle stručného Masarykova životopisu uvedeny i reakce zahraničních politických představitelů, mezi nimiž se paradoxně objevuje i krátká pietní vzpomínka Winstona Churchilla, tehdy již zarytého nepřítele komunistických režimů ve střední a východní Evropě, tudíž představitele „zahraniční reakce“, o které mluvil ministr Nosek.

Citace:

Obrana lidu: jednotný branný deník. Praha: Naše vojsko, 1948, roč. 2 (č. 60).

Aktuálně



Studenti středních škol se setkali s novodobými válečnými veterány

Studenti středních škol se setkali s novodobými válečnými veterány

29. 03. 2024
U příležitosti 25. výročí vstupu České republiky do NATO se studenti středních…
Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

27. 03. 2024
Jaké změny s sebou přináší války? Na tuto otázku hledali odpověď středoškoláci…
Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

25. 03. 2024
Největší útěk z německých zajateckých táborů se uskutečnil před osmdesáti lety. V…
Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

22. 03. 2024
Když na přelomu let 1942/1943 rozhodovaly naše vojenské autority v Londýně o dalším…
Němá barikáda – 7. vycházka z cyklu Místa bojů Pražského povstání

Němá barikáda – 7. vycházka z cyklu Místa bojů Pražského povstání

20. 03. 2024
Most Barikádníků zpopularizovala povídka Jana Drdy Němá barikáda. Přestože v ní spisovatel…