Věnec z kóty Doss Alto

Věnec z kóty Doss Alto

Bitva o Doss Alto na jihotyrolské frontě v září 1918 patří k nejslavnějším vystoupením československé legie v Itálii. Ačkoli se jednalo jen o lokální operaci, vysoká morálka a vojenské schopnosti československých legionářů zajistily bitvě nevšední publicitu.

Úsek fronty držený v září 1918 československými legionáři byl 20 kilometrů dlouhý a nacházel se na severním úbočí Altissima (2079 m. n. m.), mezi jezerem Lago di Garda a řekou Adiží. Jednalo se o relativně klidný úsek fronty, výjimku představoval vrcholek Doss Alto (podle dobových map 703 m. n. m.), který byl vysunutý směrem k rakousko-uherským pozicím a poskytoval tak mimořádný výhled do kraje. Z toho důvodu změnil v dosavadním průběhu války svého majitele již několikrát. Obrana této klíčové pozice byla svěřena 33. čs. střeleckému pluku.

V době přítomnosti československých legionářů na tomto úseku fronty došlo k několika výpadům proti opěrným bodům protivníka, a to na obou stranách. Největší z nich byl Rakousko-Uherský útok na Doss Alto, který začal 21. září 1918 kolem 4 hodiny ráno dvouhodinovou dělostřeleckou palbou, po které následoval útok pěchoty, který dopadl nejprve na předsunutou pozorovatelnu na vrcholku Roncola Italiana. Československé hlídky, které se zde nacházely, ustoupily v uzavírací dělostřelecké palbě k Doss Altu. Výjimku tvořila naslouchací hlídka C, která byla dělostřelbou odříznuta a přinucena svést marný boj s několikanásobnou přesilou. Část vojáků hlídky bylo pobito a zbytek upadl do zajetí. V nastalém zmatku se však některým z nich podařilo uprchnout a jejich velitel poručík Oldřich Trojánek (1897‒1918) se v nestřežené chvíli zastřelil osobní zbraní, kterou mu rakousko-uherští vojáci nestačili odebrat. Rakousko-uherský útok poté pokračoval až k vrcholku Doss Alto, kde se zbytek legionářů ukryl v tunelu a úspěšně odrážel všechny nepřátelské pokusy o proniknutí dovnitř, zatímco rakousko-uherští vojáci na povrchu se stali terčem ničivé dělostřelecké a kulometné palby z okolních vrcholků. Následoval protiútok, který vyprostil v tunelu obklíčené legionáře a do večera obnovil původní obrannou linii.

V bitvě zemřelo 7 československých legionářů, 31 jich bylo raněno a 5 upadlo do rakousko-uherského zajetí. Čtyři ze zajatých byli následující den popraveni a pátému byl pro nízký věk změněn trest smrti na těžký žalář. Jedním z popravených byl i vojín Karel Nováček (1879‒1918), který jako zdravotník hlídky C do poslední chvíle ošetřoval smrtelně raněné kamarády. K popravě došlo navzdory tomu, že v jeho případě doporučil soud omilostnění.

Prezentovaný věnec si na památku boje na Doss Altu vyrobili legionáři 33. střeleckého pluku. Věnec je spletený z rozbitých drátěných překážek nasbíraných na kótě 703 a mezi nimi je vsazen skelet italského ručního obranného granátu S.I.P.E. (Società Italiana Prodotti Esplodenti).

Průměr: 35 cm

Věnec do sbírky Památníku osvobození věnoval npor. italských legií Stanislav Schrabal, příslušník 2. roty 33. čs. střeleckého pluku.

Aktuálně



Studenti středních škol se setkali s novodobými válečnými veterány

Studenti středních škol se setkali s novodobými válečnými veterány

29. 03. 2024
U příležitosti 25. výročí vstupu České republiky do NATO se studenti středních…
Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

27. 03. 2024
Jaké změny s sebou přináší války? Na tuto otázku hledali odpověď středoškoláci…
Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

25. 03. 2024
Největší útěk z německých zajateckých táborů se uskutečnil před osmdesáti lety. V…
Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

22. 03. 2024
Když na přelomu let 1942/1943 rozhodovaly naše vojenské autority v Londýně o dalším…
Němá barikáda – 7. vycházka z cyklu Místa bojů Pražského povstání

Němá barikáda – 7. vycházka z cyklu Místa bojů Pražského povstání

20. 03. 2024
Most Barikádníků zpopularizovala povídka Jana Drdy Němá barikáda. Přestože v ní spisovatel…