Větrovka, Hans Keiner, Cheb, kolem 1660

 

Existují pušky a pistole, vnějším vzhledem téměř shodné s palnými zbraněmi, ale mezi palné zbraně nepatřící, protože v nich střelu neuvádí do pohybu energie vzniklá hořením střelného prachu, ale tlak vzduchu. Vedle vzduchovek, u nichž vzniká stlačený vzduch až v okamžiku výstřelu, se zejména v 19. století rozšířily také větrovky, u nichž byl vzduch stlačen předem ve speciální nádrži tvořící součást zbraně.

Představovaná zbraň je nejstarším typem větrovky, u které tlaková nádoba tvoří válec kolem vlastní hlavně. Měla dva ventily – sací, jímž byl vzduch do nádrže nahuštěn a výpustný, kterým při stisknutí spouště pronikla potřebná dávka vzduchu do hlavně. Hustilka byla umístěna v hlavišti pažby, přičemž její zakončení vyčnívalo z botky. Pumpující střelec pak pohyboval celou zbraní nahoru a dolů než byla tlaková nádoba dostatečně naplněna. Před výstřelem bylo nutné natáhnout kohout, po zmáčknutí spouště udeřila úderníková jehla do přepustného ventilu, čímž byla uvolněna část stlačeného vzduchu, který vyhnal kuli z hlavně.

Větrovka pochází z dílny puškaře Hanse Keinera, který je v Chebu (Eger) připomínán mezi léty 1656 (sňatek) a 1677 (signovaná a datovaná zbraň).

Hlaveň mosazná, oktagonální, s hladkým vývrtem, ráže 10 mm. Seshora značena “Hans Keiner E”, nad komorou zdobena rytým listovým ornamentem. Spoušťový mechanismus v podobě křesadlového zámku, zámková deska mosazná, kohout a ocílka železné, zdobeny rytinami ptáků a rozvilin. Celopažbená, pažba ze dřeva s tmavou politurou. Hustilka v hlavišti pažby, zakončení hustilky vyčnívá z botky. Kování mosazné, zdobené rytými ornamenty. Lučík železný s opěrkou pro prsty a oválným medailónkem s rytinou ptáka. Větší madailónek je připevněn i na lícnici. Nabiják dřevěný s pěchovákem z rohoviny.

Délka 1260 mm, délka hlavně 935 mm, ráže 10 mm, hmotnost 3 000 g.

Větrovka byla do sbírky VHÚ získána nákupem v roce 2017.

 

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha