Vojtěch Preissig, Hrom a peklo, 1939.

Vojtěch Preissig, Hrom a peklo, 1939.

Po okupaci Československa v březnu 1939 se český grafik Vojtěch Preissig (1873–1944) vrhl do odbojové činnosti se stejným nadšením jako před více než dvaceti lety ve Spojených státech. S dcerou Irenou Bernáškovou, malířem Jaroslavem Riedlem, majorem Jaroslavem Boháčem (oba z Památníku osvobození) a ostatními založil záhy, již v dubnu 1939 ilegální časopis V boj. Kromě grafického vedení časopisu vytvořil Preissig plakáty k dvacátému výročí vzniku republiky a další propagační tisky s protinacistickou tematikou. V prosinci 1939 bylo na základě výnosu Ministerstva školství ukončeno jeho působení v Památníku osvobození a v březnu 1940 byl převeden do Vojenského ústavu vědeckého.

Tisková matrice k pohlednici z roku 1939 zobrazuje motiv českého lva, trhajícího německý hákový kříž. Kompozice vychází z Preissigových výtvarných návrhů náborových plakátů pro čs. zahraniční armádu ve Francii z roku 1918. Barevnost červené a bílé zůstala zachována, změnily se však historické souvislosti. Figuře lva chybí srdeční štítek se slovenským znakem a mánesovská dekorativnost je nahrazena zjednodušenými tvary.  Vklíněné zlomené kopí symbolizuje především umělcovo zklamání z účasti Francie jako bývalého spojence při podpisu Mnichovské dohody. V jejím dolním okraji je vyryt monogram MJ, kterým autor přiznal, že zdobnou figuru lva převzal od malíře Josefa Mánesa. Monogram zároveň použil jako pseudonym. Tisková matrice patří k posledním autorovým výtvarným počinům pro národ. Obdobná figurální kompozice jako na předloze pohlednice byla použita rovněž na ilegálním letáku z 28. října 1939 a na poštovních známkách Československo – Revoluční pošta a Hrom a peklo. Pohlednice i známky byly vydány až po druhé světové válce, v září 1945 u příležitosti slavnostního otevření Základní školy v Praze-Roztylech, která nesla umělcovo jméno.

Preissigův osud za protektorátu byl tragický. Již v září 1940 byl zatčen spolu s dcerami Irenou a Yvonou za ilegální vydavatelskou činnost. Irena byla odsouzena v Berlíně v březnu 1942 jako první Češka k trestu nejvyššímu. Její otec byl po výkonu tříletého trestu ve věznici v Bayreuthu převezen do koncentračního tábora v Dachau. Je až neuvěřitelné, že s tak chatrným zdravím vydržel tolik fyzických útrap. Nakonec však podlehl nemoci a celkovému vyčerpání organismu 11. června 1944.

Kov, dřevo, 10 x 15 cm.

Tisková matrice byla získána do sbírky Vojenského historického ústavu v Praze formou daru od pražského ilegálního sdružení Věrný pes v roce 1945.

Aktuálně



Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

27. 03. 2024
Jaké změny s sebou přináší války? Na tuto otázku hledali odpověď středoškoláci…
Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

25. 03. 2024
Největší útěk z německých zajateckých táborů se uskutečnil před osmdesáti lety. V…
Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

22. 03. 2024
Když na přelomu let 1942/1943 rozhodovaly naše vojenské autority v Londýně o dalším…
Němá barikáda – 7. vycházka z cyklu Místa bojů Pražského povstání

Němá barikáda – 7. vycházka z cyklu Místa bojů Pražského povstání

20. 03. 2024
Most Barikádníků zpopularizovala povídka Jana Drdy Němá barikáda. Přestože v ní spisovatel…
Poslední rozloučení s nejstarším čs. válečným veteránem Ervínem Hoidou

Poslední rozloučení s nejstarším čs. válečným veteránem Ervínem Hoidou

17. 03. 2024
V pátek 15. března 2024 se na hřbitově v Landicanu za účasti představitelů…