Vpád maďarských boľševikov na Slovensko v roku 1919

 

Boje o Slovensko před 100 lety vstoupily do další, mnohem intenzivnější fáze. Začátek československo-maďarské války let 1918–1919 jsme si knižně připomenuli již minulý měsíc (viz zde). Přesto stručně rekapitulujme, že po březnovém vyhlášení Maďarské republiky rad a dubnové rumunské ofenzivě se koncem téhož měsíce k zabírání dalších částí dřívějších Uher připojilo i Československo. Maďaři si ale počátkem května dokázali uvolnit ruce podepsáním příměří s Rumunskem a záhy připravili rozsáhlou protiofenzivu na Slovensku.

První květnové boje proběhly již na 1. máje u Komárna a zatím skončily úspěšnou československou obranou. Následující den došlo k dohodě mezi Rumuny a Maďary a maďarská Rudá armáda se mohla soustředit jen na svého slabšího severního soupeře. Bolševici přitom disponovali proti Československu silou asi 80.000 vojáků, které motivovala na jedné straně komunistická ideologie (velmi silná díky všeobecné bídě, hladu a děsivé sociální situaci, které ve střední Evropě na konci první světové války panovaly), na druhé straně byli hnáni bojem o integritu země, jak ji znali doposud – Velkých Uher ve smyslu zemí Svatoštěpánské koruny.

Maďarská ofenziva byla zahájena 9.–10. května a zastihla československou armádu ve špatném stavu. Tvořily ji totiž nestmelené dobrovolnické a sokolské jednotky, prapory domácího (dříve rakousko-uherského) vojska a jednotky čs. legií z Francie a Itálie. Tento pestrý konglomerát sil zcela pochopitelně plně nedůvěřoval ostatním částem vojska a zároveň docházelo ke krizi vyššího velení ohledně kompetencí italské a francouzské vojenské mise. Za daných okolností květnová maďarská rudá ofenziva plně uspěla, na mnoha místech prolomila československé obranné linie a obrátila naše vojáky na ústup. Druhá polovina května a začátek června 1919 představovaly ve válce o Slovensko kritické období.

Prezentovaná publikace formátu 18 x 26 cm má tvrdé kartonové desky potažené emotivním křiklavě rudým plátnem. Litery názvu jsou provedeny zlaceným slepotiskem a umocňují „rudý“ dojem z celého kodexu. Samotná kniha vyšla poprvé roku 1936, podruhé o dva roky později. Má charakter sborníku, přičemž výběr jednotlivých statí se snaží postihnout problematiku války o Slovensko v celé její šíři, tedy od převratu a obsazení země československým vojskem přes maďarskou protiofenzivu až po následnou stabilizaci kritické situace. Text doplňují fotografie a mapky. Mezi autory textů zaujímá přední místo armádní generál Josef Šnejdárek, který velel československým jednotkám na středním Slovensku. Za pozornost ale stojí i další autoři, například podplukovník Augustin Malár, bývalý „italský“ legionář z Doss Alta a budoucí generál a nositel Rytířského kříže za tažení proti SSSR (popravený v únoru 1945 za zapojení do příprav SNP), nebo divizní generál Silvestr Bláha, bývalý „francouzský“ legionář od Terronu. Poslední nevelká část knihy je věnována také válce o Podkarpatskou Rus.

Obsah sborníku je laděn pročeskoslovensky, čímž je zároveň dokumentem doby. S ohledem na rok vydání, kdy již sílil slovenský nacionalismus a separatismus, měla tato publikace nejspíš připomenout společný boj o vlast. Přes jednostranný přístup obsahuje kniha mnoho barvitých vzpomínek na boje roku 1919 a jistě si i dnes najde své čtenáře.

Citace:

Vpád maďarských boľševikov na Slovensko v roku 1919 : (Pamätný spis domáceho odboja.) Bratislava: Slovenský Chýrnik; J. Zimák, 1936. 315 s.

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha