Ruské legie byly zásadní (z vojenského hlediska rozhodně nejzásadnější) složkou prvního československého odboje a komplexnější zmapování jejich osudů v první světové a ruské občanské válce bylo pro československou meziválečnou historiografii bezpochyby velkou výzvou. Celkem podle očekávání převzal péči o zpracování rozsáhlejších kompletních dějin československého odboje v Rusku Památník odboje (jeden z předchůdců dnešního VHÚ) jako instituce, která měla již ze své podstaty takovéto projekty zaštiťovat. Pod redakcí bývalých legionářů Otakara Vaňka, Vojtěcha Holečka a Rudolfa Medka pak vznikalo ambiciózní dílo Za svobodu. Ve druhé polovině dvacátých let bylo postupně vydáno ve čtyřech svazcích celkově o více jak třech a půl tisících stranách. Kromě rozsáhlého textu mapujícího celé působení odbojové zahraniční akce a čs. legií v Rusku obsahovalo i velké množství fotografického a obrazového doprovodu tištěného na kvalitním papíře a velkorysou vazbu – z díla je jednoduše znát, že mělo být informačně vyčerpávajícím a zároveň také reprezentativním celkem, za jehož vydáním stál významný institucionální a státní zájem.
V meziválečném Československu samozřejmě vyšly stovky dalších publikací věnujících se historii čs. odboje v Rusku, tento soubor byl však bezpochyby tím nejrozsáhlejším a nejucelenějším příspěvkem k tématu. A zůstalo tomu tak vlastně až do dnešní doby. Historicky mohou být některé jeho pasáže překonány, avšak jako celek, a to jak po textové, tak po obrazové stránce, prozatím nenašlo Za svobodu vyzyvatele.
Citace:
Otakar VANĚK – Vojtěch HOLEČEK – Rudolf MEDEK (edd.). Za Svobodu: obrázková kronika československého revolučního hnutí na Rusi 1914‒1920. Praha: Památník odboje, 1925‒1929. [4 sv.].