Chladné zbraně a zbroj

Lovecká kuše s klapkovým zámkem, 1617

Lovecká kuše s klapkovým zámkem, 1617

  V průběhu 16. století se objevilo několik technických novinek, které prakticky završily vývoj kuše. Bylo to zejména sestrojení tzv. klapkového zámku, kterýžto na rozdíl od zámku s ořechem umožnil dokonalejší přenos energie mezi tětivou a šípem. Hlavní výhodou bylo to, že část napínací síly lučiště byla přenesena na sochu kuše a zámek tak byl méně namáhán. […]

Rakousko-uherská šavle pro důstojníky pěchoty vzor 1861, osobní zbraň arcivévody Františka Ferdinanda d´Este

Rakousko-uherská šavle pro důstojníky pěchoty vzor 1861, osobní zbraň arcivévody Františka Ferdinanda d´Este

  Dne 18. prosince 1863 se ve Štýrském Hradci narodil budoucí následník rakousko-uherského trůnu arcivévoda František Ferdinand d´Este. Ve sbírce chladných zbraní Vojenského historického ústavu se nachází hned několik jeho  pobočních zbraní, které byly nedílnou součástí arcivévodových uniforem v rámci jednotlivých druhů vojsk rakousko-uherské armády. Jednou z nich je šavle pro důstojníky pěchoty vzor 1861, […]

Bronzový meč, 900-500 př. n. l.

Bronzový meč, 900-500 př. n. l.

  První specializované zbraně pro boj muže proti muži se objevily v souvislosti se znalostí zpracování kovů. Již v první polovině 3. tisíciletí před naším letopočtem, ke konci mladší doby kamenné, se začaly vyrábět první kovové zbraně – měděné dýky a sekery. Toto období však netrvalo dlouho a již na konci třetího tisíciletí se rychle […]

Meč, počátek 11. století

Meč, počátek 11. století

  Jeden z nejstarších mečů v naší sbírce má v horní části nápis „SIGVINAIS“, jenž byl v minulosti podkladem pro jeho možnou přesnější dataci. Vojenský historik Eduard Wagner jej interpretoval jako jméno arcibiskupa Sigwina, který ve druhé polovině 11. století působil v Kolíně nad Rýnem. Předpokládal, že arcibiskup mohl být jeho majitelem nebo jej dal […]

Šalíř, Německo, kolem 1480

Šalíř, Německo, kolem 1480

  Ukázka německého typu šalíře s pevným hledím z druhé poloviny 15. století. Tento typ se vyvinul ze železného klobouku, kdy se ostře klopená střecha proměnila v široký kryt tváře, jenž byl vzadu protažen tak, že chránil i větší část zátylku. Vidění umožňoval proříznutý průzor v obličejové části přilby. Později se na šalířích tato část […]

Lovecký tesák, Německo, 1. polovina 18. století

Lovecký tesák, Německo, 1. polovina 18. století

  Lovecký tesák byl od počátku užíván ke dvěma základním účelům. Prvním a nejdůležitějším bylo použití tesáku k usmrcení poraněné vysoké nebo černé zvěře, obvykle zárazem za žebro. Vedle toho se nošení tesáku jako osobní zbraně lovce postupně vyvinulo ve zvláštní výsadu a ve druhé polovině 19. století se lovecký tesák stal odznakem lesnického povolání […]

Kordík pro důstojníky armády Slovenského státu

Kordík pro důstojníky armády Slovenského státu

  V armádě Slovenského státu byl tento kordík zaveden předpisem VV roč. II, č. 7 z 15. července 1940. V letech 1940-1944 byl součástí výstroje důstojníků všech druhů zbraní Slovenského státu. Výjimkou bylo pouze letectvo, které mělo vlastní vzorový kordík. Výrobcem byla firma „J. Lichardus, Kovopriemysel Ružomberok“. Čepel přímá, dvoubřitá, v horní části čočkovitého, dále […]

Rakousko-uherská jezdecká šavle vzor 1904 pro mužstvo

Rakousko-uherská jezdecká šavle vzor 1904 pro mužstvo

  V březnu 1904 bylo rozhodnuto, že bude jezdecká šavle vzor 1869, která se stala jednou z nejdéle sloužících pobočních zbraní v rakouské a rakousko-uherské armádě, nahrazena novou jednotnou šavlí, jejíž konstrukce byla ve srovnání s předchozími modely v mnoha směrech revoluční. Patrné je to zejména na tvaru čepele, která je opatřena oblým hřbetem, který […]

Ruská jezdecká šavle vzor 1827 pro mužstvo

Ruská jezdecká šavle vzor 1827 pro mužstvo

  V roce 1827 nahradila tato šavle starší jezdeckou šavli vzor 1817 u oddílů dragounů, husarů, hulánů, jízdních myslivců, jízdního dělostřelectva a jízdních pionýrů. V roce 1841 byla tato šavle u všech dragounských pluků, s výjimkou Nižegorodského, a u jízdních pionýrů nahrazena dragounskou šavlí vzor 1841. Stejná výměna proběhla v roce 1846 u nižších hodností […]

Rakouská šavle pro štábní důstojníky lehké jízdy vzor 1827/37

Rakouská šavle pro štábní důstojníky lehké jízdy vzor 1827/37

  Poslední šavle, která se užívala výlučně ve výzbroji rakouské lehké jízdy, byla zavedena předpisem z roku 1827 pro štábní důstojníky hulánů a husarů. Její čepel měla poměrně výrazné zakřivení a lehce esovitě prohnutý oblouk páskového koše byl opatřen pohyblivým, na vnější stranu otočným úponkem, jištěným pružinou a západkou. Tato šavle byla oficiálně užívána až […]

Rakouský kord pro vojenské úředníky vzor 1890

Rakouský kord pro vojenské úředníky vzor 1890

  Vedle důstojníků nosili od roku 1802 vzorový kord také vojenští úředníci a lékaři. Jako součást jejich uniformy pak zůstal kord i po roce 1850, kdy byla pro důstojníky pěchoty zavedena jako poboční zbraň šavle. Všechny následující modely kordů zavedených v habsburské armádě byly již určeny pouze pro vojenské úředníky (dělostřelečtí inženýři, vojenští účetní, proviantní […]

Rapír se zvoncovým košem, Španělsko/Itálie, kolem 1660

Rapír se zvoncovým košem, Španělsko/Itálie, kolem 1660

  Základ tvaru kordu se zvoncovým košem zřejmě nepocházel ze Španělska. Španělští mistři však s obvyklou dokonalostí propracovali postupem času tvar této zbraně ve stylově dokonalé dílo mečířského umění. Do stěn zvoncového koše byly vyřezány pravidelné závity jemných větévek s drobnými lístky, které se navzájem dotýkaly, takže průřezy mezi nimi tvořily očka pevné železné mřížky. […]

Útočný nůž 1-F-97 FALCO

Útočný nůž 1-F-97 FALCO

  Autorem designu nože je Ing. Roman Hippík, vyrobil jej brněnský nožíř Lubomír Maďarič. Od roku 1997 používají tento útočný nůž jednotky hloubkového průzkumu. Nůž je v současnosti používán u 102. průzkumného praporu v Prostějově a je součástí znaku útvaru. Nůž je patentován a vojáci si jeho nákup financují sami. Útočný nůž FALCO je vyroben […]

Polská šavle, 2. polovina 17. století

Polská šavle, 2. polovina 17. století

  V 16. a 17. století, tedy v období největšího rozkvětu polské šavle, převládaly jílce s rovnou záštitou a s osobitým řešením ochrany ruky : oblouk koše býval nahrazen řetízkem, který spojoval konec předního záštitného ramene s hlavicí šavle, nebo jako v tomto případě bylo přední rameno pravoúhle zalomeno vzhůru a prodlouženo na délku sloupku. […]

Rakouský palaš pro poddůstojníky těžké jízdy vzor 1769

Rakouský palaš pro poddůstojníky těžké jízdy vzor 1769

  Předpisem z roku 1769 byl v souvislosti s celkovou reorganizací rakouské armády pro veškerou německou jízdu zaveden jednotný palaš zcela nového typu. Zmizel mohutný záštitný list na vnější straně rukojeti, který byl nahrazen jednoduchým páskovým košem, rozšiřujícím se v souměrný spodní záštitný list odlehčený šesti oválnými a dvěma půlkruhovými výřezy. Předpis požadoval čepel dlouhou […]

1 2 3 4 5 9

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha