Chladné zbraně a zbroj

Kinžál, Kavkaz, počátek 20. století

Kinžál, Kavkaz, počátek 20. století

  Kinžál se stal součástí kavkazských národních krojů a velké obliby dosáhl zejména u kozáckých vojsk, kde se vedle známější šašky stal druhou poboční zbraní jejich příslušníků. Dýka, jejíž vznik můžeme zasadit do počátku 20. století, má celkovou délku 437 mm a je opatřena 318 mm dlouhou a 35 mm širokou čepelí s oboustranným ostřím, […]

Potápěčský nůž Piloun

Potápěčský nůž Piloun

  Nůž Piloun byl předchůdcem mnohem známějšího nože BONUS vz. 85 (BOjový útočný NŮž Speciální) a vyráběla jej firma Sportklimex Praha, později Aquacentrum Praha. Používali jej vojenští i policejní potápěči a sportovní potápěči tehdejšího Svazarmu. Nůž Piloun byl součástí potápěčských souprav SP 20, SP 20D a SP 40. V soupravě byly uloženy dva nože na […]

Lovecký sekáč, Rakousko/jižní Německo, 2. polovina 19. století

Lovecký sekáč, Rakousko/jižní Německo, 2. polovina 19. století

  I v průběhu 19. století byl k vysekávání parohů a k rušení velké zvěře užíván pádný sekáč se širokou čepelí, která však byla oproti starším typům výrazně kratší. Do doby, než se začalo cenit paroží jelení zvěře jako trofej i s lebkou, odsekávalo se pomocí tesáku nebo sekáče i s kusem lebeční kosti. Čepel […]

Lohar, Afghanistán, 19./20. století

Lohar, Afghanistán, 19./20. století

  Tvarově nezaměnitelný lohar je spojen s afghánským kmenem Bannuchi (Banuchi, Banochi), žijícím v severozápadní pohraniční provincii v blízkosti Chajbarského průsmyku. Kočující kováři z této oblasti vyráběli zbraň tvarem částečně připomínající evropská bojová kladiva nebo indické sekery zaghnal. Zobcovitý tvar čepele zase odkazuje na africké vrhací sekery. Lohar sloužil jako bojová zbraň a nahrazoval delší […]

Nůž pro příslušníky Hitlerovy mládeže (Hitlerjugend)

Nůž pro příslušníky Hitlerovy mládeže (Hitlerjugend)

  Nůž byl určen pro všechny příslušníky Hitlerjugend jako ocenění za splnění řady dovednostních úkolů a testů. Jeho udělení mělo symbolický a psychologický význam, neboť se vycházelo ze zásady, že jen zvlášť vybraní a vyzrálí jedinci mohou vlastnit zbraň. Za takové byli považováni všichni příslušníci Hitlerjugend. Byl dostupný ve všech autorizovaných obchodech a dílnách za […]

Československá mačeta vzor 1952

Československá mačeta vzor 1952

  O československé mačetě vzor 1952 je známo jen velmi málo informací. Vyráběly ji Čenkovské strojírny, tradiční výrobce ručních sečných nástrojů, který v roce 2002 skončil v likvidaci. Do ČSLA byla sice zavedena, ale pravděpodobně pouze jako vojenský pracovní nástroj, který sloužil zejména při odstraňování náletových dřevin. Ocelová, jednosečná čepel se zahnutou špicí. V horní části po […]

Švédský pěchotní tesák vzor 1848

Švédský pěchotní tesák vzor 1848

  Švédský pěchotní tesák vzor 1848 je v českých sbírkách vzácnou a neobvyklou zbraní. Má mohutnou jednosečnou listovitou čepel, která je na vnitřní straně značena „JOHAN SVENGREL ESKILSTUNA“, na vnější straně pak „TR.R. No 82 ALK AB“. Rukojeť je tvořena ze dvou dřevěných střenek, upevněných pomocí dvou železných nýtů s mosaznými podložkami. V horní části […]

Vrhací hvězdice „Rotačka“

Vrhací hvězdice „Rotačka“

  Aquacentrum Praha, podnik Ústředního výboru Svazarmu (Svaz pro spolupráci s armádou), vyvinul pro potřeby armády v polovině 80. let 20. století vrhací hvězdici všeobecně známou pod názvem „Rotačka“. Určena měla být jednotkám vojskového, hloubkového i speciálního průzkumu ČSLA, nicméně do jejich výzbroje zavedena nikdy nebyla. Hvězdice se skládá ze dvou ramen ve tvaru kosodélníku, […]

Československý armádní nůž OV-7

Československý armádní nůž OV-7

  V armádě první československé republiky nebyl nůž oficiálně zaveden. Přejímány a používány byly italské útočné nože vzor 1916 nebo nože bývalé rakousko-uherské monarchie vzor 1917. Stejně tomu bylo i po druhé světové válce, kdy až do konce čtyřicátých let byly neoficiálně používány kořistní nože německé armády. V roce 1948 byly vyrobeny první prototypy československých […]

Československý potápěčský nůž, 50.‒60. léta 20. století

Československý potápěčský nůž, 50.‒60. léta 20. století

  Nůž byl součástí vojenské lehké potápěčské soupravy PL-40 a umístěn byl ve víku její přepravní bedny. Je vyroben z nerezavějící oceli, povrch čepele je pochromován a vyleštěn. Dvoubřitá čepel se středovým hrotem je na hřbetu opatřen pilovitým ostřím s 24 jednostranně broušenými zuby. Rukojeť tvoří dvě hliníkové střenky spojené přes stopku čepele třemi zapuštěnými […]

Dvouruční meč, kolem 1550

Dvouruční meč, kolem 1550

  Historie dvouručního meče sahá asi do počátku 14. století. Vyvinul se zřejmě z meče pro jeden a půl ruky a od 14. do 16. století se vyvíjel souběžně s ním. Sloužil jako zbraň sečná i bodná. Dal se použít k ničení nepřátelské pěchoty i koní, na nichž seděli rytíři, stejně dobře se osvědčoval v […]

Rakouská šavle pro důstojníky pěchoty vzor 1850

Rakouská šavle pro důstojníky pěchoty vzor 1850

  Až do roku 1850 v rakouské armádě platilo, že důstojníci německé pěchoty nosili jako poboční zbraň kord, zatímco důstojníci pěchoty uherské byli vyzbrojeni šavlí. Teprve předpisem z 21. dubna 1850 byla zavedena první jednotná šavle pro důstojníky všech pěších pluků habsburské monarchie. Její tvar předznamenal přijetí nejznámější rakouské šavle pro důstojníky pěchoty v roce […]

Kůsa, Itálie, polovina 16. století

Kůsa, Itálie, polovina 16. století

  Dřevcová zbraň s údernou a sečnou čepelí, která svým tvarem připomíná kosu vztyčenou na dřevěné násadě. V cizojazyčné literatuře je označována slovem glaive, glefe atd. Čepel se zakřiveným ostřím byla na hřbetě opatřena háčkem k páčení železných plátů. V 16.‒18. století však kůsa již nebyla vojenskou zbraní, ale odznakem trabantů knížecích dvorů a tělesné […]

Rakouská šavle pro poddůstojníky pěchoty vzor 1765

Rakouská šavle pro poddůstojníky pěchoty vzor 1765

  Přestože je šavle všeobecně vnímána zejména jako zbraň jízdy, objevila se ve druhé polovině 18. století také ve výzbroji některých složek rakouské pěchoty. Zavádění bodáků do výzbroje pěchoty evropských armád na přelomu 17. a 18. století mělo za následek vymizení pikenýrů jako druhu vojska. Pěšák byl od té doby vyzbrojen pouze dlouhou puškou s […]

Meč na černou zvěř, Německo, konec 16. století

Meč na černou zvěř, Německo, konec 16. století

  Lov prasete divokého, mezi myslivci zvaného černá zvěř, býval oblíben od nepaměti, neboť se jednalo o loveckou zábavu mužnou a nebezpečnou. Hlavní roli při něm hráli psi a lovci s oštěpy. Šíp z luku nebo šipka z kuše neměly při lovu černé zvěře potřebnou účinnost. V menší míře byl k lovu divokého prasete užíván […]

1 2 3 4 5 10

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha