Chladné zbraně a zbroj

Španělská levoruční dýka; kolem 1620

Španělská levoruční dýka; kolem 1620

Na rozdíl od starších příčkových dýk měly levoruční dýky delší příčku a výrazně jemnější a zdobnější zpracování. Nejproslulejšími exempláři tohoto druhu jsou španělské zbraně z přelomu 16. a 17. století. Jejich široká příčková záštita je doplněna širokým záštitným listem, bohatě ornamentálně prořezávaným nebo prosekávaným. Na čepeli levoruční dýky byly často různě provedené zářezy a výstupky […]

Rakouská šavle pro důstojníky českých dobrovolníků; kolem roku 1800

Rakouská šavle pro důstojníky českých dobrovolníků; kolem roku 1800

Dobrovolnické jednotky a sbory byly formovány proto, aby v menší či větší míře podpořily bojové vystoupení pravidelných armád. Většinou se jednalo o jednotky najímané po dobu konkrétního konfliktu a určené pro tzv. lehkou či malou službu, tj. pro boj vedený bez zásad tehdy všeobecně panující lineární taktiky. Do sbírek VHÚ Praha byla šavle získána nákupem […]

Fleret; jižní Evropa; konec 19. století

Fleret; jižní Evropa; konec 19. století

Fleret se vyvíjel od počátku 17. století jako cvičná zbraň pro šerm kordem nebo rapírem. Svůj název dostal podle tvaru záštitného oblouku, připomínajícího květ (francouzsky la fleur). Tento výraz se poprvé objevil roku 1630, kdy byla tato cvičná šermířská zbraň koncipována podle tehdy módních šlechtických kordů. Tento „italský“ typ fleretu se jako sportovní šermířská bodná […]

Kalendářní meč; J. Stamm; Solingen; kolem 1670

Kalendářní meč; J. Stamm; Solingen; kolem 1670

Kalendářní meče se obecně vyznačují poměrně širokou dvousečnou čepelí, na které může být různými způsoby zobrazeno kalendárium, a zdobenou, různě tvarovanou záštitou a hlavicí. Tyto meče byly vyráběny na zakázku a jejich zhotovení bylo velice nákladné. Nebyly určeny k běžnému nošení, kalendária byla pouze dalším námětem výzdoby honosných čepelí. Kalendářní meče se stávaly součástí chloubou […]

Pruský kyrysnický palaš vzor 1732

Pruský kyrysnický palaš vzor 1732

Palaš přebral funkci jezdeckého meče. Čepel bývala zprvu broušena po obou stranách, u pozdějších typizovaných vojenských vzorů již pouze jednostranně. V průběhu 18. století byly palaše zaváděny do výzbroje těžkého jezdectva prakticky všech evropských armád. Do sbírek VHÚ Praha získáno nákupem v roce 1955.

1 7 8 9

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha