Chladné zbraně a zbroj

Kordík pro příslušníky francouzského letectva vzor 1934. Osobní poboční zbraň československého válečného letce Josefa Dekastella

Kordík pro příslušníky francouzského letectva vzor 1934. Osobní poboční zbraň československého válečného letce Josefa Dekastella

Když bylo 5. srpna 1929 rozhodnuto o zavedení předpisové uniformy do výstroje francouzského letectva (Armee De L´air), nebylo ještě určeno jaký typ poboční zbraně se stane její součástí. Původní předpoklad, že jím bude dlouhý vojenský kord byl postupem doby přehodnocen a v lednu 1934 se vedení Ministerstva letectví rozhodlo zavést do výzbroje kordík, jehož tvar […]

Bojový cep; kolem 1500

Bojový cep; kolem 1500

Bojový cep patří mezi skupinu chladných zbraní, které vznikaly improvizací v případě nouze. Jedná se o zemědělský nástroj určený k mlácení obilí, který byl s vynaložením minimálních prostředků a námahy uzpůsoben k bojovému použití. Dřevěný tlouk byl zpevněn kroucenými železnými pruty a ty byly spojeny objímkami, do kterých byly upevněny hřeby nebo železné hroty. Původ […]

Schiavonna; 1. polovina 17. století

Schiavonna; 1. polovina 17. století

Schiavonna, známá ze 17. století, se vyvinula ze starších mečů, jejichž hromadná produkce v 15. století umožnila vojensky zajistit mezinárodní vzestup Benátek jako významné obchodní velmoci. Pod označením schiavonna jsou tyto meče v počtu několika set zapsány v inventářích dóžecího paláce. Název meče, používaný zřejmě již mnohem dříve, svědčí o tom, že šlo o součást […]

Šavle rakouská pro důstojníky jezdectva vzor 1869

Šavle rakouská pro důstojníky jezdectva vzor 1869

V roce 1869 proběhla reorganizace rakouského jezdectva, v jejímž rámci byla do výzbroje všech jeho složek zavedena jednotná šavle vzor 1869. Tvarově je tato zbraň jakousi kombinací předchozích modelů. Koš je inspirován šavlemi vzor 1850 a 1858, přičemž je znovu opatřen sedmi kruhovými otvory a dvěma výřezy pro zápěstník. Zhotoven je však již z kvalitnější […]

Dýka pro příslušníky dopravní služby Hlinkovy gardy

Dýka pro příslušníky dopravní služby Hlinkovy gardy

Dýka byla nošena příslušníky slovenské Hlinkovy gardy v letech 1939 až 1944. Při vývoji této zbraně se tvůrci bezpochyby nechali inspirovat tvary pobočních zbraní, které od třicátých let nosili příslušníci oddílů SA a SS v nacistickém Německu. Jílec dýky je zakončen charakteristickou mosaznou hlavicí ve tvaru orlí hlavy. Na vnější straně esovité záštity jsou uprostřed […]

Lovecký tesák; Německo; 1805

Lovecký tesák; Německo; 1805

  Obecnou představu lovecké chladné zbraně dnes díky svému mohutnému zastoupení v soukromých i veřejných sbírkách reprezentuje tesák. Tato jednosečná zbraň s rovnou či lehce zakřivenou čepelí a ostrým hrotem získala oblibu ve všech koutech Evropy, ať už v nich byla preferována štvanice, parforse nebo německý typ uzavřeného honu. Byl užíván k přetnutí šlach nebo […]

Válečné kladivo; západní Evropa; 1. polovina 16. století

Válečné kladivo; západní Evropa; 1. polovina 16. století

Válečné (bojové) kladivo, ovládané jednou rukou, se ve vybavení jízdního bojovníka vyskytovalo již od 13. století. Častější výskyt však zaznamenalo až v období 16. a 17. století,kdy se stalo jednou z nejrozšířenějších zbraní na světě. Ve východní Evropě a v Orientu však nikdy nedosáhlo takové obliby, jako tomu bylo v západní a střední Evropě. Lehčí, […]

Lovecká kuše; střední Evropa; 1603

Lovecká kuše; střední Evropa; 1603

Kuše vznikla zdokonalením luku, jeho upevněním k masivní dřevěné pažbě. Energie pro výstřel šípu byla získávána napnutím lučiště vyrobeného ze dřeva, oceli či výjimečně z kosti. K napnutí lučiště stačila u méně výkonných zbraní pouze svalová síla střelce, u výkonnějších kuší bylo nutno použít různé typy pák, napínáků nebo mechanických heverů. Střílelo se šipkami, které […]

Lovecký tesák; 2. polovina 18. století

Lovecký tesák; 2. polovina 18. století

K nošení lovecké poboční zbraně měl v 18. století právo vedle šlechty jen vyučený myslivec, který byl uznán za znalce lovu jelenů a vysokého lovu. Tento tesák má přímou jednosečnou čepel, která je po obou stranách do poloviny zdobena rytým páskovým a rostlinným ornamentem se zbytky zlacení. Zhruba uprostřed čepele je vyobrazena postava muže s […]

Lovecká kuše; 1619

Lovecká kuše; 1619

Socha z hruškového dřeva je obložena a vykládána bílou kostí s rytými figurálními a ornamentálními motivy (postava Herakla s kyjem a lví kůží, masky, květiny, zvířata). Spoušťový oblouk a destička spouštědla jsou zdobeny cizelovaným rozvilinovým ornamentem se zbytky zlacení. Na čele sochy je vyryt letopočet 1619. Lovecká kuše; střední Evropa; 1619

Španělská levoruční dýka; kolem 1620

Španělská levoruční dýka; kolem 1620

Na rozdíl od starších příčkových dýk měly levoruční dýky delší příčku a výrazně jemnější a zdobnější zpracování. Nejproslulejšími exempláři tohoto druhu jsou španělské zbraně z přelomu 16. a 17. století. Jejich široká příčková záštita je doplněna širokým záštitným listem, bohatě ornamentálně prořezávaným nebo prosekávaným. Na čepeli levoruční dýky byly často různě provedené zářezy a výstupky […]

Rakouská šavle pro důstojníky českých dobrovolníků; kolem roku 1800

Rakouská šavle pro důstojníky českých dobrovolníků; kolem roku 1800

Dobrovolnické jednotky a sbory byly formovány proto, aby v menší či větší míře podpořily bojové vystoupení pravidelných armád. Většinou se jednalo o jednotky najímané po dobu konkrétního konfliktu a určené pro tzv. lehkou či malou službu, tj. pro boj vedený bez zásad tehdy všeobecně panující lineární taktiky. Do sbírek VHÚ Praha byla šavle získána nákupem […]

Fleret; jižní Evropa; konec 19. století

Fleret; jižní Evropa; konec 19. století

Fleret se vyvíjel od počátku 17. století jako cvičná zbraň pro šerm kordem nebo rapírem. Svůj název dostal podle tvaru záštitného oblouku, připomínajícího květ (francouzsky la fleur). Tento výraz se poprvé objevil roku 1630, kdy byla tato cvičná šermířská zbraň koncipována podle tehdy módních šlechtických kordů. Tento „italský“ typ fleretu se jako sportovní šermířská bodná […]

Kalendářní meč; J. Stamm; Solingen; kolem 1670

Kalendářní meč; J. Stamm; Solingen; kolem 1670

Kalendářní meče se obecně vyznačují poměrně širokou dvousečnou čepelí, na které může být různými způsoby zobrazeno kalendárium, a zdobenou, různě tvarovanou záštitou a hlavicí. Tyto meče byly vyráběny na zakázku a jejich zhotovení bylo velice nákladné. Nebyly určeny k běžnému nošení, kalendária byla pouze dalším námětem výzdoby honosných čepelí. Kalendářní meče se stávaly součástí chloubou […]

Pruský kyrysnický palaš vzor 1732

Pruský kyrysnický palaš vzor 1732

Palaš přebral funkci jezdeckého meče. Čepel bývala zprvu broušena po obou stranách, u pozdějších typizovaných vojenských vzorů již pouze jednostranně. V průběhu 18. století byly palaše zaváděny do výzbroje těžkého jezdectva prakticky všech evropských armád. Do sbírek VHÚ Praha získáno nákupem v roce 1955.

1 7 8 9

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha