Dlouhé palné zbraně po roce 1870

Italská krátká puška Mannlicher-Carcano M 91, pro cyklistické oddíly

Italská krátká puška Mannlicher-Carcano M 91, pro cyklistické oddíly

  Přechodu na pěchotní zbraně malé ráže s náboji plněné bezdýmným prachem se nevyhnula ani italská královská armáda, jež používala pušky Vetterli M 70 a Vetterli-Vitali M 70/78. Volba nového závěrového systému padla na konstrukci dělostřeleckého důstojníka Salvatore Carcana (1827–1903), šéfinženýra zbrojovky v Turíně. Nová armádní puška byla zařízena na náboj 6,5 mm Mannlicher-Carcano (6,5 […]

Rakouská puška Mannlicher M. 1885

Rakouská puška Mannlicher M. 1885

  Rakouská vojenská správa se konstrukcemi opakovaček zabývala intenzivněji až od počátku osmdesátých let. V letech 1881–1886 vyzkoušela celkem devět zbraní vrchního inženýra Severní dráhy Ferdinanda Mannlichera (1848–1904), čtyři pušky předložené štýrskou zbrojovkou, sedm zbraní předložili dílovedoucí Anton Spitalsky (1831–1909) a její technický ředitel Otto Karl Schönauer (1844–1913), poručík Karel Krnka (1858–1926) postupně přihlásil pět […]

Japonská karabina Arisaka vzor 1905 (Type 38)

Japonská karabina Arisaka vzor 1905 (Type 38)

  V roce 1897 zavedla japonská císařská armáda do výzbroje opakovačku Type 30, jež postupně nahrazovala zastaralé pušky Murata Type 22, používané od roku 1889. Zkonstruoval ji plukovník Arisaka Nariakira (1852 –1915) úpravou původní zbraně generála Muraty Tsuneyoshiho. Ani Type 30 nepředstavoval bezchybnou a bezporuchovou konstrukci, proto jej plukovník (později generál) Arisaka společně konstruktérem Kirijó […]

Německá puška M 98 (Gewehr 98)

Německá puška M 98 (Gewehr 98)

Bratři Paul Mauser se svým bratrem Wilhelmem založili v roce 1873 v Oberndorfu nad Neckarem zbrojovku, původně pod názvem Komanditní společnost bratři Mauserové a spol., jelikož získali od pruské vlády zakázku na výrobu 100 000 pušek M. 71. Jednoranová zadovka konstrukce bratří Mauserů byla přijata do výzbroje pruské armády v prosinci 1871 a znamenala počátek […]

Rakouská četnická karabina Kropatschek M 1881

Rakouská četnická karabina Kropatschek M 1881

V roce 1872 přijalo rakouské četnictvo do výzbroje opakovačku vídeňského puškaře Ferdinanda Fruwirtha pod označením Gendarmerie-Repetirgewehr M 1872. Fruwirthova konstrukce s tubulární nábojovou schránkou uloženou pod hlavní se tak stala první opakovačkou na jednotný náboj, zavedenou v monarchii. Tehdejší nadporučík 7. polního dělostřeleckého regimentu Alfred von Kropatschek (30. 1. 1838 – 2. 5. 1911) působil […]

Partyzánská úprava pušky Berdan II

Partyzánská úprava pušky Berdan II

Poměrně problematickou skupinu palných zbraní z hlediska jejich použití představují úpravy armádních opakovacích či jednoranových pušek. Většina úprav směřovala především ke zkrácení celkové délky z důvodů snazší ukrytelnosti pod oděvem při přenášení. U zbraní zařízených na výkonné puškové náboje (7,92 mm Mauser, 7,62 mm Mosin apod.) odstranění pažby a její případné nahrazení primitivní pistolovou rukojetí […]

Puška Krnka-Werndl 1874

Puška Krnka-Werndl 1874

  Český puškař a konstruktér Silvestr Krnka (29. 12. 1825 – 4. 1. 1903) představoval výraznou osobnost své doby. V roce 1849 zkonstruoval záklopkový závěr vhodný pro transformaci tehdejších perkusních předovek. Úspěchu v podobě zavedení svého závěrového systému se dočkal až o dvacet let později, kdy jej vedle jiných konstrukcí zavedla armáda carského Ruska. Důvody […]

Srbská puška Mauser-Milovanović M 1880

Srbská puška Mauser-Milovanović M 1880

V lednu 1879 zřídil srbský ministr války Jovan Misković dělostřeleckou komisi a jmenoval skupinu důstojníků pod vedením plukovníka Savy Grujiće, jejichž úkolem bylo vypracovat metodiku a kritéria pro výběr nové armádní pušky. Do užšího výběru se dostalo celkem 21 zbraní, mezi nimiž se nacházely nejen jednoranové konstrukce (Vetterli, Peabody, Martini, Soper, Bornmüller či Mauser M […]

Srbská puška Mauser M 1880/07C

Srbská puška Mauser M 1880/07C

V lednu 1879 ustanovil srbský ministr války Jovan Misković dělostřeleckou komisi, jejímž úkolem bylo vypracovat metodiku třídění palných zbraní pro výběr nové armádní pušky. Podle vypracovaných kritérií postupně zkoušela zbraně oslovených zahraničních výrobců a jejím sítem prošlo 29 zbraní různých systémů od 17 výrobců. Ze zkoušek nejlépe vyšly německé pušky Mauser M 1871 a její […]

Ruská puška Berdan II 1870

Ruská puška Berdan II 1870

V průběhu transformace ruské armády a zbrojního průmyslu v v šedesátých a sedmdesátých letech 19. století pod vedením ministra války Dmitrije Alexejeviče Miljutina (1816–1912) přijala ruská armáda do výzbroje několik systémů zadovek. Překotné období, později Miljutinem označené za „nešťastné puškové drama“, završilo v roce 1870 zavedení pušky Berdan II pod označením „skorostrel´naja malokalibernaja vintovka Berdan […]

Rumunská puška Peabody-Martini M 1879 – funkční řez

Rumunská puška Peabody-Martini M 1879 – funkční řez

V roce 1862 získal Američan Henry O. Peabody patent na sklopný závěr ovládaný pákou tvořící lučík, jenž jinak chránil spoušť před neúmyslným odpálením. Peabodyho závěrový systém došel většího úspěchu na starém kontinentě, než na území Spojených států. První evropskou zemí, jež pušky jeho systému zavedla do výzbroje, bylo v roce 1867 Švýcarsko. Továrník Friedrich von […]

Rakouská puška Werndl M 1867 – funkční řez

Rakouská puška Werndl M 1867 – funkční řez

Transformační proces ve výzbroji rakouské armády započal zavedením zadovek vídeňského puškaře Franze Wänzela v lednu roku 1867. Konstrukční řešení ale nebylo bez vady, takže se od roku 1866 fungující komise pro zadovky (Hinterladungs-Gewehr-Kommission) obrátila k americkým puškám Remington. Finanční náročnost projektu zavedení výroby americké zbraně donutila komisi zaměřit svoji pozornost na domácí konstrukce. Vybrala konstrukci […]

Pokusná puška Špitálský 1882 – funkční řez

Pokusná puška Špitálský 1882 – funkční řez

Koncem sedmdesátých let 19. století vznikala řada konstrukcí pušek, jejichž společného jmenovatele představovala snaha o zvýšení rychlosti střelby, ať již pomocí různých přídavných zásobovacích zařízení či integrovaných mechanismů. Mezi plejádou konstruktérů známých jmen, jakými byli Josef Schulhof, Alfréd Kropatschek či Franz Fortelka se také objevuje jméno puškaře Antona Špitálského (1831–1909), pozdějšího technického ředitele zbrojovky ve […]

Puška K 98k v ráži 7,62 mm NATO

Puška K 98k v ráži 7,62 mm NATO

Německá branná moc zavedla v roce 1935 jako standardní zbraň jednotlivce pušku, resp. karabinu K 98k (der Karabiner 98 kurz) a do její výroby se kromě firmy Mauser v Oberndorfu zapojila řada dalších německých zbrojovek. V průběhu válečných let je pod označením P-18 vyráběla od roku 1943 na našem území také Zbrojovka Brno a její […]

Rakouská puška Mannlicher M 1890 – funkční řez

Rakouská puška Mannlicher M 1890 – funkční řez

První opakovací pušku Mannlicher M 1886, zařízenou na náboj 11 mm Mannlicher (11 x 58 R), zavedla rakouská armáda do výzbroje 27. ledna 1887. Přestože v březnu téhož roku získala zbrojovka ve Štýru objednávku na 143 000 pušek, rozhodla v říjnu 1887 technická administrativní komise o změně ráže na 8 mm. Toto rozhodnutí souviselo s […]

1 2 3 4

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha