Kosmonautika

Rozměrový model družice Magion 1

Rozměrový model družice Magion 1

  První československá družice Země byla zkonstruovaná v Geofyzikálním ústavu ČSAV a vypuštěna spolu s družicí Interkosmos 18 dne 24. října 1978 na oběžnou dráhu. Dne 14. listopadu 1978 se pak oddělila od mateřské družice a pokračovala v letu po vlastní orbitě. Smyslem experimentu bylo získat údaje o fyzikálních parametrech magnetosféry a ionosféry Země ze […]

Československá vlajka na Měsíci

Československá vlajka na Měsíci

  Po zdařilém přistání astronautů Neila A. Armstronga a Edwina E. „Buzze“ Aldrina na Měsíci dne 20. července 1969 uložil tehdejší americký prezident Richard M. Nixon kosmické agentuře NASA, aby připravila asi 250 speciálních, jednotně upravených  darovacích  kazet se symbolickými vzorky měsíčního regolitu.  Posádka Apolla 11 tehdy z Měsíce přivezla na Zemi asi 21,55 kg […]

Zadní část rakety Wasserfall

Zadní část rakety Wasserfall

  K velmi zajímavým a málo známým sbírkovým předmětům z období 2. světové války ve VHÚ lze přiřadit i část německé protiletadlové rakety EMW C 2 Wasserfall, vyvíjené v Heeres Versuchanstalt  Peenemünde od počátku čtyřicátých let minulého století. Raketa na kapalný pohon koncepčně hodně podobná balistické střele A-4 (pozdější V 2) konstruované ve stejném zařízení, […]

Spací vak kosmonauta

Spací vak kosmonauta

  Pro odpočinek kosmonautů na oběžné dráze, ale i pro ochranu před náhlým poklesem teploty v kabině, sloužil speciální spací vak. Byl vyroben z béžové prošívané umělé tkaniny s centrálním kovovým zipem. Vnitřek byl vyložen hedvábnou bílou látkou. Z vnějšku měl pod hlavou suchými zipy připevněnu hedvábnou roušku s kapsou pro síťovinu kryjící obličej. V […]

Klíč k přistávacímu modulu lodi Sojuz 28

Klíč k přistávacímu modulu lodi Sojuz 28

  Dne 10. března 1978 v 13 h 44 min 40 s UTC proběhlo v poušti 310 km západně od města Celinograd v Kazašské SSR úspěšné přistání modulu kosmické lodi Sojuz 28 s kosmonauty A. A. Gubarevem a V. Remkem. Pokud by nemohla posádka po dosednutí sama otevřít kruhový průlez návratové kabiny, který měl zevnitř […]

Tkáňový Oximetr

Tkáňový Oximetr

  V úterý 7. března 1978 proběhlo během letu posádky lodi Sojuz 28 na palubě orbitálního komplexu náhradní biofyzikální měření s unikátním čs. přístrojem Oximetr. Jednalo se o zařízení pro zjišťování vlivu dlouhodobého pobytu v beztížném stavu na zásobování tkání kyslíkem. Přístroj, s autonomním napájením a hmotností pouhých 3 kg, pracoval na principu polarografu. Na […]

Kazeta se vzorky experimentu Morava

Kazeta se vzorky experimentu Morava

  Během letu posádky Sojuz 28 byl od soboty 4. března 1978 na palubě orbitálního komplexu realizován technologický experiment Morava. Probíhal na sovětském zařízení Splav-1, což byla elektrická tavící pec, určená pro ohřev slitin i pro následný růst krystalů. Účelem experimentu bylo získat v podmínkách beztížného stavu data potřebná k tvorbě nových materiálů a jejich […]

Záchranný prostředek kosmonauta NĚVA-K

Záchranný prostředek kosmonauta NĚVA-K

  Pro záchranu kosmonauta v případě vynuceného přistání na vodu byl v nouzi používán jednoduchý záchranný prostředek NĚVA-K, který bylo možné rychle nasadit i ve stísněných prostorech přistávacího modulu. Šlo vlastně o pás z nylonové tkaniny, na kterém byly zavěšeny dvě pouzdra s rychlootevíracími uzávěry, obsahující nafukovací gumové plováky. Pás se navlékal přes kosmický skafandr […]

Model první umělé družice Země Sputnik 1

Model první umělé družice Země Sputnik 1

  Mezi donedávna vystavované exponáty Leteckého muzea VHÚ patřil i model první umělé družice Země Sputnik 1. Originál byl urychleně vyvinut v OKB Sergeje Pavloviče Koroljova a úspěšně vypuštěn dne 4. října 1957 z kazašského kosmodromu Bajkonur. Družice nesla v podstatě pouze vysílací radiostanice a stříbrozinkové akumulátory elektrické energie. Ty také tvořily větší část hmotnosti […]

Blok detektoru a objektivu LIMA-D

Blok detektoru a objektivu LIMA-D

  Přístroj byl součástí hmotnostního spektrometru určeného ke studiu povrchových vrstev Martova měsíce Phobos z paluby kosmických sond Fobos 1 a 2, které startovaly v červenci 1988 z kosmodromu Bajkonur v rámci programu Interkosmos. Jeho funkce spočívala ve vyslání intenzivních záblesků výkonného laseru při sestupu k povrchu měsíce až do výšky 30 metrů, následkem čehož […]

Dětské výtvory věnované kosmonautovi Vladimíru Remkovi

Dětské výtvory věnované kosmonautovi Vladimíru Remkovi

  Na počátku března 1978 většina obyvatel Československé socialistické republiky se zájmem sledovala průběh letu do vesmíru mezinárodní posádky ve složení velitel Alexej Alexandrovič Gubarev a kosmonaut-výzkumník Vladimír Remek. Po jejich šťastném přistání probíhaly u nás mohutné oslavy za účasti obou kosmonautů, spojené s jejich putováním po celé naší vlasti. Setkání s Vladimírem Remkem inspirovalo […]

Družicový magnetofon TC-1-M

Družicový magnetofon TC-1-M

  Jednalo se o záznamový přístroj pro Telemetrický systém TS-1 vyvíjený od počátku jako celek v ČSSR. Byl určen pro přenos širokého nízkofrekvenčního spektra elektromagnetických jevů a pro přímé předávání výsledků do pozemních stanic geofyzikálních pracovišť. Palubní část systému tvořil vysílač TC-1-C, který zajišťoval přenos informace na vzdálenost 2 000 až 3 000 km a […]

Spalovací komora rakety A-4

Spalovací komora rakety A-4

  Jako jeden z mála dokladů německého raketového vývoje se u nás dochovala spalovací komora balistické rakety A-4 na kapalný pohon (později označované jako odvetná zbraň V-2). Vývoj rakety probíhal od třicátých let minulého století pod vedením Wernhera von Brauna a první úspěšný start proběhl 3. října 1942. Sériová výroba, na kterou byli v nelidských […]

Měřič rázových vln DOR-R

Měřič rázových vln DOR-R

  Bývalé Československo se poměrně široce podílelo na různých experimentech v rámci programu Interkosmos. Naše výzkumné a projekční instituce vyvinuly řadu speciálních přístrojů, které pak byly sovětskými kosmickými loděmi vynášeny do vesmíru. Jedním z nich byl měřič rázových vln DOR-R, zkonstruovaný na katedře elektroniky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Registroval elektrony odražené od pozlacené destičky pomocí […]

Nouzová radiostanice R-855 UM

Nouzová radiostanice R-855 UM

  Součástí vybavení pro výjimečné situace při návratu kosmonautů na Zemi byly i různé verze lehkých nouzových radiostanic, pomocí nichž se mohli spojit se záchrannými týmy. První československý kosmonaut Vladimír Remek měl v březnu 1978 k dispozici radiostanici R-855 UM, která vysílala v nouzovém leteckém pásmu 121,5 MHz. Měla být použita v případě selhání komunikačního […]

1 2

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha