Dne 10. března 1978 v 13 h 44 min 40 s UTC proběhlo v poušti 310 km západně od města Celinograd v Kazašské SSR úspěšné přistání modulu kosmické lodi Sojuz 28 s kosmonauty A. A. Gubarevem a V. Remkem. Pokud by nemohla posádka po dosednutí sama otevřít kruhový průlez návratové kabiny, který měl zevnitř […]
V úterý 7. března 1978 proběhlo během letu posádky lodi Sojuz 28 na palubě orbitálního komplexu náhradní biofyzikální měření s unikátním čs. přístrojem Oximetr. Jednalo se o zařízení pro zjišťování vlivu dlouhodobého pobytu v beztížném stavu na zásobování tkání kyslíkem. Přístroj, s autonomním napájením a hmotností pouhých 3 kg, pracoval na principu polarografu. Na […]
Během letu posádky Sojuz 28 byl od soboty 4. března 1978 na palubě orbitálního komplexu realizován technologický experiment Morava. Probíhal na sovětském zařízení Splav-1, což byla elektrická tavící pec, určená pro ohřev slitin i pro následný růst krystalů. Účelem experimentu bylo získat v podmínkách beztížného stavu data potřebná k tvorbě nových materiálů a jejich […]
Pro záchranu kosmonauta v případě vynuceného přistání na vodu byl v nouzi používán jednoduchý záchranný prostředek NĚVA-K, který bylo možné rychle nasadit i ve stísněných prostorech přistávacího modulu. Šlo vlastně o pás z nylonové tkaniny, na kterém byly zavěšeny dvě pouzdra s rychlootevíracími uzávěry, obsahující nafukovací gumové plováky. Pás se navlékal přes kosmický skafandr […]
Mezi donedávna vystavované exponáty Leteckého muzea VHÚ patřil i model první umělé družice Země Sputnik 1. Originál byl urychleně vyvinut v OKB Sergeje Pavloviče Koroljova a úspěšně vypuštěn dne 4. října 1957 z kazašského kosmodromu Bajkonur. Družice nesla v podstatě pouze vysílací radiostanice a stříbrozinkové akumulátory elektrické energie. Ty také tvořily větší část hmotnosti […]
Přístroj byl součástí hmotnostního spektrometru určeného ke studiu povrchových vrstev Martova měsíce Phobos z paluby kosmických sond Fobos 1 a 2, které startovaly v červenci 1988 z kosmodromu Bajkonur v rámci programu Interkosmos. Jeho funkce spočívala ve vyslání intenzivních záblesků výkonného laseru při sestupu k povrchu měsíce až do výšky 30 metrů, následkem čehož […]
Na počátku března 1978 většina obyvatel Československé socialistické republiky se zájmem sledovala průběh letu do vesmíru mezinárodní posádky ve složení velitel Alexej Alexandrovič Gubarev a kosmonaut-výzkumník Vladimír Remek. Po jejich šťastném přistání probíhaly u nás mohutné oslavy za účasti obou kosmonautů, spojené s jejich putováním po celé naší vlasti. Setkání s Vladimírem Remkem inspirovalo […]
Jednalo se o záznamový přístroj pro Telemetrický systém TS-1 vyvíjený od počátku jako celek v ČSSR. Byl určen pro přenos širokého nízkofrekvenčního spektra elektromagnetických jevů a pro přímé předávání výsledků do pozemních stanic geofyzikálních pracovišť. Palubní část systému tvořil vysílač TC-1-C, který zajišťoval přenos informace na vzdálenost 2 000 až 3 000 km a […]
Jako jeden z mála dokladů německého raketového vývoje se u nás dochovala spalovací komora balistické rakety A-4 na kapalný pohon (později označované jako odvetná zbraň V-2). Vývoj rakety probíhal od třicátých let minulého století pod vedením Wernhera von Brauna a první úspěšný start proběhl 3. října 1942. Sériová výroba, na kterou byli v nelidských […]
Bývalé Československo se poměrně široce podílelo na různých experimentech v rámci programu Interkosmos. Naše výzkumné a projekční instituce vyvinuly řadu speciálních přístrojů, které pak byly sovětskými kosmickými loděmi vynášeny do vesmíru. Jedním z nich byl měřič rázových vln DOR-R, zkonstruovaný na katedře elektroniky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Registroval elektrony odražené od pozlacené destičky pomocí […]
Součástí vybavení pro výjimečné situace při návratu kosmonautů na Zemi byly i různé verze lehkých nouzových radiostanic, pomocí nichž se mohli spojit se záchrannými týmy. První československý kosmonaut Vladimír Remek měl v březnu 1978 k dispozici radiostanici R-855 UM, která vysílala v nouzovém leteckém pásmu 121,5 MHz. Měla být použita v případě selhání komunikačního […]
Záchranný kosmický skafandr, který používal během svého letu první čs. kosmonaut, sloužil k uchování životních funkcí při dehermetizaci kabiny kosmické lodi, nebo značném odchýlení základních parametrů plynného prostředí od normy či při jiné životu nebezpečné situaci. Skafandr kosmonauté oblékali pouze při dynamických operacích, jinak byl uložen ve speciálním vaku. Během pobytu ve skafandru se […]
Analogový detektor navádění byl součástí automatické stabilizované plošiny ASP pro sovětské kosmické sondy Vega 1 a 2, které byly určeny pro zkoumání Venuše a Halleovy komety. Obě startovaly v prosinci 1984 z kosmodromu Bajkonur a do vesmíru je vynesly rakety Proton. Polohové čidlo mělo v případě poruchy nahradit hlavní naváděcí soustavu, tvořenou televizní kamerou […]
V beztížném stavu potřebovali kosmonauté konzumovat co nejvydatnější stravu, která by zajišťovala racionální výživu s dobře vyváženým obsahem bílkovin, tuků, cukru, anorganických solí i vitamínů. Zároveň musela pokrýt výdej tělesné energie a nesměla zatěžovat organismus, například nadýmáním. V bývalém Sovětském svazu tyto speciální potraviny vyráběl Birjulevskij experimentalnyj zavod Vniikop (BEZ). Šlo o různorodé potraviny […]
Signální patrona sloužila kosmonautům po přistání k označení místa dopadu modulu. Vycházela z obdobného zařízení, které bylo ve výbavě nouzových dávek NAZ-7 pro letce. Ty byly součástí záchranných systémů vystřelovacích sedadel. Patronu bylo možné použít jak ve dne, tak v noci. Na obou stranách umělohmotného pouzdra, označených „den“ a „noc“, byly šroubovací zátky, pod […]
