Spojovací materiál

Zdrojová část československé agenturní radiostanice Sparta I

Zdrojová část československé agenturní radiostanice Sparta I

  Pro domácí odboj mělo v letech 2. světové války zásadní význam udržení spojení s vedením zahraničního odboje v Londýně. V počáteční fázi války hrálo důležitou roli poštovní a kurýrní spojení. S přibývajícími úspěchy německé armády se ale protektorát dostával do naprosté izolace a jedinou možností se stalo radiotelegrafní spojení. Jeho zásadní význam spočíval hlavně […]

Německý opaskový zaměřovač Kapsch Fu G.P.c.

Německý opaskový zaměřovač Kapsch Fu G.P.c.

  Po okupaci českých zemí začali Němci s vyhledáváním ilegálních vysílačů, s jejichž pomocí udržoval domácí odboj spojení se zahraničím. Byli vybaveni velmi moderními stanicemi rádiového průzkumu, které umožňovaly poměrně přesné zaměřování agenturních radiostanic. Jejich korespondence byla pro pozdější vyhodnocování zaznamenávána pomocí kotoučových magnetofonů. Na území Říše existovaly již od roku 1937 monitorovací a zaměřovací […]

Československý agenturní přijímač MARJÁNKA

Československý agenturní přijímač MARJÁNKA

  Zásadní roli ve spojení s protektorátem sehrála československá Vojenská rádiová ústředna (VRÚ) ve Velké Británii. Její počátky spadají do září 1939, kdy zahájila pokusný provoz radiostanice umístěná ve vile na londýnském předměstí West Dulwich. Zpravodajci měli zpočátku k dispozici pouze jeden zapůjčený vysílač, který svým výkonem 40 W nemohl stačit k udržování kvalitního spojení […]

Československá rádiová stanice vz. 36 (F3)

Československá rádiová stanice vz. 36 (F3)

  Od roku 1936 byla ve Vojenských telegrafních dílnách Kbely vyráběna moderní kompaktní pěchotní vodotěsná rádiová stanice pro rozsah 9–27 m, umožňující spojení i za chůze. Vysílač měl označení RV 15 a přijímač RP 26. Anténa byla rámová o průměru 80 cm nebo tyčová. Dosah činil při rámové anténě 10 km, při tyčové asi 20 […]

Československý přijímač RP 16 rádiové stanice vzor 29 (F2)

Československý přijímač RP 16 rádiové stanice vzor 29 (F2)

  V roce 1929 byla ve Vojenských telegrafních dílnách Kbely vyvinuta pozemní, automobilní a letecká rádiová stanice vz. 29, která se skládala z přijímače RP 16 a vysílače RV 3. Vysílač měl tři podrozsahy: I. 280–540 m, II. 500–800 m, III. 700–1250 m. Osazen byl elektronkami LV 3. Přijímač RP 16 měl frekvenční rozsah 30–120 […]

Britská rádiová stanice č. 38 (Wireless Set No. 38, MK. II*)

Britská rádiová stanice č. 38 (Wireless Set No. 38, MK. II*)

  Jednalo se o lehkou stanici vyvinutou v roce 1941 pro pěchotu k zabezpečení spojení roty s četou. Rádiovou stanici bylo možné kombinovat se stanicí č. 19 v pozorovacím tanku dělostřelectva, místo přístrojů řízení na dálku. Kmitočtový rozsah 7,3 až 8,9 MHz. Výkon vysílače 0,2 W. Souprava stanice obsahovala spojený vysílač-přijímač, rozvodnou skřínku, 2 baterie […]

Československá letecká rádiová stanice vz. 26

Československá letecká rádiová stanice vz. 26

V prosinci roku 1925 byl ve Vojenských telegrafních dílnách dokončen první model leteckého přijímače. Na základě mnoha praktických i laboratorních zkoušek byl přístroj postupně zjednodušován. Šestilampový letecký přijímač byl uložen v hliníkové skříňce nejmenších možných rozměrů. Vzhledem k obtížným provozním podmínkám byl opatřen novinkami jako odpérovanými sokly lamp a zástrčkami se zajišťujícími péry. Největší předností […]

Britská rádiová stanice č. 19, MK. III (Wireless Set No. 19, MK. III)

Britská rádiová stanice č. 19, MK. III (Wireless Set No. 19, MK. III)

Jedná se o nejrozšířenější britskou rádiovou stanici 2. světové války, která se vyráběla ve Velké Británii, Kanadě a USA. Byla vyvinuta v roce 1941 a mj. používána i čs. jednotkami ve Velké Británii. Sloužila pro spojení obrněné divize a u velitelství pěších divizí a pluků. Měla tři části: rádiovou stanici A, B a zesilovač (tankové […]

Sovětská rádiová stanice RBM z bojů na Dukle

Sovětská rádiová stanice RBM z bojů na Dukle

Rádiová stanice RBM byla určena ke spojení mezi pěším plukem a prapory. Vznikla modernizací stanice RB a po 2. světové válce byla licenčně vyráběna i v Polsku a NDR. Přepravovala se na zádech 2 mužů. Při telegrafním provozu se 7 metrovou horizontální anténou s protiváhou měla dosah až 30 km. Mohla být použita i s […]

Sovětská agenturní radiostanice SEVER

Sovětská agenturní radiostanice SEVER

Rádiová stanice SEVER vznikla v době blokády Leningradu úpravou předválečného typu OMEGA. Vyráběla se ve čtyřech verzích a používala se jako armádní i jako agenturní. Zatímco armádní stanice měly popisky v ruštině, u agenturních se používala angličtina. V průběhu války se stala patrně nejoblíbenější partyzánskou stanicí. Sériová výroba byla zahájena v roce 1942 a do […]

Sovětská rádiová stanice RBM

Sovětská rádiová stanice RBM

Rádiová stanice RBM, vyvinutá v průběhu 2. světové války modernizací stanice RB (radiostancija batalionnaja), byla určena ke spojení mezi pěším plukem a prapory. Přepravovala se na zádech 2 mužů. Při telegrafním provozu se 7 metrovou horizontální anténou s protiváhou měla dosah až 30 km. Mohla být použita i s dálkovým řízením a v této funkci […]

Americký polní telefonní přístroj EE-8

Americký polní telefonní přístroj EE-8

Telefonní přístroj pochází z období 2. světové války. Jedná se o klasický systém MB s použitím induktorového vyzvánění. Aby telefon zvonil, bylo nutné odložit mikrotelefon zavěšením do brašny. Telefony tohoto typu byly velmi rozšířené nejen v americké armádě, ale v rámci smlouvy o půjčce a pronájmu byly dodávány rovněž do Sovětského svazu. V poválečném období […]

Sovětská agenturní radiostanice Belka

Sovětská agenturní radiostanice Belka

Nutnost vybavit partyzánské jednotky moderními radiostanicemi vedla na počátku války ke vzniku několika zajímavých konstrukcí. Jednou z nich byla radiostanice Belka vyvinutá v roce 1942 na základě radiostanice Omega určené pro geology pracující na Sibiři. Zatímco se první typ stanice Belka skládal ze samostatného přijímače a vysílače, pozdější tříelektronková verze již byla tvořena jediným blokem. […]

Československý vysílač RV3 rádiové stanice vz. 29

Československý vysílač RV3 rádiové stanice vz. 29

V říjnu 1926 se uskutečnilo přestěhování Vojenských telegrafních dílen do nových budov ve Kbelích. Díky tomu se mohla výroba konečně rozjet naplno. Základ Vojenských telegrafních dílen tvořilo laboratorní oddělení, které studovalo a navrhovalo nové vzory přístrojů nebo zlepšení dosud užívaných přístrojů a provádělo veškerá měření spojená se studiem problémů spojovací služby. Dílny samotné měly svoji […]

Československý patnáctinásobný telefonní přepojovač vz. 23

Československý patnáctinásobný telefonní přepojovač vz. 23

Základním problémem, před kterým stálo telegrafní vojsko od samého vzniku, byl akutní nedostatek spojovacího materiálu. Kromě spojovacích prostředků zanechaných na území nově vzniklé Československé republiky bývalou rakousko-uherskou armádou, tak tvořil základ počátečního vybavení telegrafního vojska především materiál z původní výbavy československých legií. Určitým přelomem ve vývoji telegrafního vojska se stal rok 1923. Připravované první velké […]

1 2

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha