Expozice berlínské protiletecké obrany – Berliner Unterwelten

Expozice berlínské protiletecké obrany – Berliner Unterwelten

13. 10. 2015

Pokud v souvislosti s druhou světovou válkou hovoříme o podzemních prostorách v Berlíně, máme většinou na mysli tzv. Führerbunker. Tedy rozlehlý objekt nedaleko Říšského kancléřství, ve kterém Adolf Hitler spáchal 30. dubna 1945 sebevraždu. Nicméně druhoválečný Berlín byl doslova prošpikován celou řadou dalších podzemních prostor sloužících různým účelům. Značnou část z nich tvořily i speciální nebo improvizované protiletecké kryty a bunkry pro veřejnost.

 

Zejména po vyhlášení „totální války“ Josephem Goebbelsem 18. února 1943 docházelo k prohlubování a zdokonalování protiletecké obrany hlavního města třetí říše. Kromě využívání tunelů metra (U-Bahn) a městské železnice (S-Bahn) sloužily v Berlíně jako úkryty před bombardováním také nově budované železobetonové podzemní objekty.

Jedním z nich, do dnešních dob velmi dobře přístupným, je i Bunker B při stanici metra Gesundbrunnen, který je v současnosti otevřen veřejnosti a plní de facto roli hlavního muzea berlínského podzemí. O jeho provoz se stará registrované sdružení Berliner Unterwelten. V celém Berlíně se přirozeně dochovalo mnoho dalších krytů, nicméně řada z nich není pro prohlídky veřejností z nejrůznějších důvodů vhodná. Vzhledem k tomu shromažďují členové výše zmíněného sdružení nalezené artefakty právě do krytu u stanice Gesundbrunnen.

Hlavní expozice a prohlídková trasa, nazvaná „Temné světy“, je rozdělena do několika sekcí, jimiž návštěvníky vždy provádí odborný průvodce. Její absolvování trvá necelé dvě hodiny. V první části prohlídky lze spatřit ubytovací místnosti rozdělené na mužské a ženské oddíly a také toalety. O tom, jak je celý kryt dobře dochován, svědčí například i skutečnost, že fosforeskující vrstva barvy na stěnách je do dnešní doby schopna po nasvícení zajistit poměrně bezproblémovou orientaci v potemnělém prostoru.

Po sestupu do dalšího patra lze zhlédnout expozici věnovanou systému civilní protiletecké ochrany třetí říše včetně problematiky zatemňování, školní výuky nebo i rodinných her s touto tematikou. Další, chronologicky navazující část muzea se věnuje bombardování Berlína během druhé světové války, obecně životu civilního obyvatelstva v průběhu náletů, jejich důsledkům a konečně také otázce odklízení trosek a obnově města.

Skutečně velkým lákadlem je pak prostor, ve kterém se nachází nejrůznější předměty (ať už drobnosti denní potřeby, velký dubový stůl se židlemi nebo kódovací přístroj Enigma) zachráněné z podzemních krytů náležících k tzv. vládní čtvrti. Nesmírně zajímavý je i příběh zapomenuté kartotéky, ukrývající evidenci dělníků nasazených v Berlíně na nucené práce. Ta byla objevena v jednom z podzemních objektů v roce 2000 a poté přemístěna do expozice u stanice metra Gesundbrunnen.

Tematicky pak navazují i další prostory, ve kterých je poměrně rozsáhlá sbírka pozůstatků o boje o Berlín v dubnu 1945 – němých svědků posledních dní v srdci třetí říše. Jde o zbraně, munici, přilby, odznaky, identifikační známky a celou řadu dalších součástí výzbroje a výstroje, ať už německých nebo sovětských vojáků. Kromě toho lze během prohlídky vidět celou řadu dalších dobově upravených místností, jako je například technická místnost s elektroinstalací a ventilačními systémy, ošetřovna s velkou sbírkou původních zdravotnických a lékařských pomůcek nebo ubikace příslušníků protiletecké ochrany.

V závěru expozice si pak návštěvník může prohlédnout také místnosti věnované dalším zajímavostem, které se přímo nedotýkají vojenské historie. Jde zejména o fungování berlínské potrubní pošty, využívání podzemních prostor v pivovarnictví a v neposlední řadě také budování metra. Obecně jde o velmi zajímavé a kvalitně připravené muzeum, které návštěvníkům poskytuje jak velké množství detailních informací, tak i jedinečný zážitek z podzemí třetí říše, podtržený některými skutečně unikátními exponáty. Vzhledem k tomu lze bezpochyby litovat zákazu fotografování během celé prohlídky. Standardně průvodce přednáší v němčině, v určených hodinách lze však využít i prohlídky v jiných jazycích, například angličtině nebo španělštině.

Po návštěvě krytu pod stanicí Gesundbrunnen lze dále doporučit také prohlídku zbytků Humboldthainské flakové věže, která se nachází v parku jen 400 metrů od podzemní expozice a je spravována stejným sdružením. Tato stavba je součástí bývalé protiletecké obrany Berlína. Celkem došlo ke zbudování tří velkých bojových betonových věží, stavba dalších tří byla plánována, avšak neuskutečněna. Na rozdíl například od Vídně se berlínské flakové věže nedochovaly vůbec, nebo stojí pouze jejich části, přičemž právě věž, která se nachází v Humboldthainském veřejném parku, je nejzachovalejší. Její prohlídka vede skrze tři z celkem sedmi pater.

Jiří Suchánek

 

Aktuálně



Studenti středních škol se setkali s novodobými válečnými veterány

Studenti středních škol se setkali s novodobými válečnými veterány

29. 03. 2024
U příležitosti 25. výročí vstupu České republiky do NATO se studenti středních…
Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

27. 03. 2024
Jaké změny s sebou přináší války? Na tuto otázku hledali odpověď středoškoláci…
Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

25. 03. 2024
Největší útěk z německých zajateckých táborů se uskutečnil před osmdesáti lety. V…
Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

22. 03. 2024
Když na přelomu let 1942/1943 rozhodovaly naše vojenské autority v Londýně o dalším…
Němá barikáda – 7. vycházka z cyklu Místa bojů Pražského povstání

Němá barikáda – 7. vycházka z cyklu Místa bojů Pražského povstání

20. 03. 2024
Most Barikádníků zpopularizovala povídka Jana Drdy Němá barikáda. Přestože v ní spisovatel…