Film „Korunovační klenoty Království českého“

České korunovační klenoty patří mezi naše nejvýznamnější památky a jsou důležitým symbolem české státnosti. V pohnutých měsících roku 1968 po srpnové okupaci Československa vojsky pěti států Varšavské smlouvy o nich natočilo armádní Studio ČAF krátký dokumentární film.

Režisérem a kameramanem v jedné osobě byl Jiří Ployhar (1927–2009). Film spadal do linie vlastivědných filmů určených pro Vládní výbor cestovního ruchu, kterých autor během 60. let natočil celou řadu.

Představuje čtyři nejdůležitější insignie ze souboru českých korunovačních klenotů – Svatováclavskou korunu, Korunovační kříž, královské žezlo a jablko. Seznamuje také s historií jejich vzniku a připomíná některé významné české panovníky, kteří se zasloužili o vytvoření samostatného Českého království – krále Vratislava I., Přemysla Otakara I., Přemysla Otakara II. a Karla IV. Krátce zmiňuje i další důležité předměty spojené s těmito panovníky (např. Vyšehradský kodex a Zlatou bulu sicilskou).

Filmový dokument vznikl během instalace výstavy korunovačních klenotů realizované k padesátému výročí vzniku Československa ve Sloupové síni Pražského hradu. V rozjitřené atmosféře podzimu roku 1968 se výstava stala – stejně jako tento film – manifestací na podporu národní suverenity, odmítnutí cizí nadvlády a srpnové okupace.

Závěrečnou scénu filmu tvoří pohledy na významné politiky „Pražského jara“: Alexandra Dubčeka, Josefa Smrkovského, Oldřicha Černíka a Ludvíka Svobodu. V komentáři zdůrazněná státní suverenita „…které jsme se nikdy nevzdali“ a zobrazení některých „nežádoucích“ politiků vadilo později normalizační cenzurní komisi. Film byl označen jako „závadný“ a jeho další promítání bylo v období sedmdesátých a osmdesátých let zakázáno.

Výrobce: Studio ČAF pro Československou televizi, 1969

Tvůrci: scénář, režie a kamera Jiří Ployhar

Technické údaje k filmové kopii: 35 mm, barevná, zvuková, 338 metrů (12 min.)

Kopie filmu byla do sbírky VHÚ získána v roce 2008 převodem z Agentury vojenských informací a služeb.

 

Milan Hrubý

 

 

 

 

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha