Kosmický skafandr Vladimíra Remka

Po letu prvního čs. občana Vladimíra Remka do vesmíru v roce 1978 věnovala sovětská strana Československu řadu různých doplňků, použitých při této misi. Jedním z nich byl i osobní skafandr našeho kosmonauta.

Záchranný kosmický skafandr, sloužil k uchování životních funkcí při dehermetizaci kabiny kosmické lodi, nebo značném odchýlení základních parametrů plynného prostředí od normy či při jiné životu nebezpečné situaci.

Skafandr kosmonauté oblékali pouze při dynamických operacích, jinak byl uložen ve speciálním vaku. Během pobytu ve skafandru se nezbytné životní podmínky kosmonautů zajišťovaly ventilací vzduchem z kabiny regenerovaným palubním systémem. Každý ze skafandrů byl ventilován odděleně zařízením umístěným v návratové kabině. Došlo-li k poruše na jednom z ventilačních systémů, byl druhý schopen zajistit funkci obou skafandrů. V extrémním případě, při spuštěném průzoru přílby, se ventilace, přetlakování plynnou směsí, přivádění kyslíku, odvádění kysličníku uhličitého, vlhkosti a tepla řešila pomocí autonomního palubního systému kosmické lodě.

Záchranný kosmický skafandr, takzvaně lehkého typu Sokol, tvořila měkká vícevrstvá hermetická kombinéza, pevně spojená se sklopnou přilbou a odnímatelnými rukavicemi. Na levém předloktí skafandru byl indikátor přetlaku uvnitř vzhledem k vnějšímu tlaku, dále na hrudi regulátor udržující v případě poklesu tlaku atmosféry v kabině tlak ve skafandru na hodnotě 40 kPa. Pod ním byly na společném spoji hadice ventilačního systému a přívodu atmosféry v havarijních situacích. Napravo pak sdružené konektory rádiového spojení a přenosu lékařských parametrů z čidel uvnitř skafandru. Přetlakovou přilbu přitahoval popruh pevnostního systému, který reagoval na nafukování skafandru.

Během výcviku používal náš kosmonaut zapůjčené skafandry se sovětskými insigniemi. Při startu pak měl svůj osobní na míru šitý, opatřený čs. vlaječkou, symboly programu Interkosmos a dvojjazyčnými nápisy.

Exponát věnoval v roce 1978 po svém letu do sbírky VHÚ tehdy major Ing. Vladimír Remek. Dlouhé roky byl vystaven v samostatné vitríně v Leteckém muzeu, později přímo v přistávacím modulu kosmické lodě Sojuz 28. Dnes tvoří významnou součást výstavy „Doteky státnosti – založeno 1918“ v Jízdárně Pražského hradu.

Jan Sýkora

 

 

 

 

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha