Letecké muzeum Kbely slaví 45 let od svého otevření

V těchto dnech si připomínáme čtyřicet pět let od okamžiku, kdy byly veřejnosti zpřístupněny exponáty Leteckého muzea Vojenského historického ústavu Praha. Při příležitosti tohoto jubilea přinášíme malou rekapitulaci existence této významné, mezi odborníky i laiky uznávané muzejní instituce.

Počátky dnešního Leteckého muzea VHÚ spadají do poloviny šedesátých let minulého století, kdy se v odborné veřejnosti rozpoutala živá diskuse o nutnosti zřídit specializované letecké muzeum, které by mapovalo vývoj československého letectví. Do té doby shromažďovalo letecké sbírky pouze Národní technické muzeum v Praze a Technické muzeum v Brně. Nešlo ale o jedinou náplň jejich sbírkotvorné činnosti a funkci leteckého muzea tyto instituce vlastně pouze suplovaly.

Prostor tomuto tématu dal v této době také časopis Letectví a kosmonautika, kde byla v roce 1965 uveřejněna celá řada úvah a výzev, mimo jiné i k záchraně letadel – veteránů, která se tehdy nacházela na různých místech naší vlasti, vesměs ve špatném technickém stavu. Jako reakce na toto hnutí vznikla při NTM Letecká historická společnost, která si dala za cíl systematický sběr leteckých památek, jejich zpracovávání a renovaci trojrozměrných exponátů. Postupně uzrála myšlenka zřídit leteckou expozici při Vojenském muzeu VHÚ pod vedením majora Ing. Jaroslava Janečky, který se o uvedenou problematiku již delší dobu intenzivně zajímal.

Díky pochopení velení vojenského letectva, konkrétně jeho velitele generála Josefa Vosáhla, byli ze stavu Výzkumného a zkušebního střediska 031 (VZS-031) vyčleněni pracovníci pro leteckou skupinu Vojenského muzea. Palčivý problém prostoru, kde by měly být sbírky soustřeďovány, se podařilo přes některé návrhy (jako třeba Bruselský pavilon na Výstavišti) vyřešit přidělením části hangáru č. 40 na letišti ve Kbelích. Zde se počaly soustavně ukládat trojrozměrné exponáty pocházející od vojenského letectva, dále z různých muzeí, aeroklubů, ale i od soukromníků, a již v září 1967 byla otevřena první improvizovaná výstava letadel.

 

Osmičkový osud

S vidinou blížícího se 50. výročí vzniku československého státu v roce 1968 zainteresoval Ing. Jaroslav Janečka nejširší leteckou veřejnost, aby bylo možné vybudovat opravdu důstojnou leteckou výstavu. Na té se měly podílet letecké výrobní podniky, Československé státní aerolinie, armáda a aerokluby. Byl zřízen koordinační výstavní výbor, který měl zároveň uspořádat na letišti ve Kbelích velký letecký den.

Mezitím již byl pro výstavu k dispozici celý hangár č. 40. Do tohoto úspěšně se rozvíjejícího úsilí vpadly srpnové události, kdy 21. srpna 1968 naši republiku obsadila vojska států Varšavské smlouvy.

Letiště ve Kbelích cizím letectvem zajištěno nebylo, neboť právě v té době probíhaly stavební práce na vzletové a přistávací dráze. Okupační vojska jej však obsadila po zemi a expoziční hangár byl dokonce několik dní střežen tanky. Tyto skutečnosti se pochopitelně negativně promítly i do budování letecké výstavy.

Zcela byl zrušen dlouho připravovaný letecký den a termín zahájení výstavy posunut. Přes všechny překážky byla ale 11. října 1968 slavnostně otevřena a zaznamenala obrovský úspěch. Bylo vystaveno 62 letadel, z nichž dvě třetiny již byly ve sbírkách Vojenského muzea. Uzavření expozice 15. prosince 1968 si vynutila blížící se zima. Od následujícího roku byla výstava otevřena již jako stálá sezonní expozice Vojenského muzea VHÚ a dala tak základ dnešním rozsáhlým sbírkám Leteckého muzea VHÚ.

 

Postupný rozvoj

V sedmdesátých letech minulého století probíhala postupná konsolidace situace v muzeu, přibývaly se sbírky, intenzivně probíhaly opravy získaných exponátů, rostl počet pracovníků. Od poloviny sedmdesátých let se rovněž zrodila tradice představovat veřejnosti při slavnostním otevření a u příležitosti „Dne letectva“ nové přírůstky do muzea a jiné zajímavé exponáty včetně ukázek jejich funkce. Tato tradice je, pokud možno, dodržována dodnes.

Na konci sedmdesátých let byl navržen odvážný projekt rozšíření Leteckého muzea, který by z něj udělal multifunkční středisko letectví v Československu. Byly vypracovány rozsáhlé studie a plány, opět z iniciativy plukovníka Jaroslava Janečky, které byly nadřízenými orgány schváleny, ale k jejich realizaci již nedošlo.

Na jejich základě Jaroslav Janečka alespoň prosadil velkorysou reinstalaci pro rok 1988. V tomto jubilejním roce dokázal náčelník expozice přesvědčit nejvyšší místa o nutnosti rozšířit stávající prostory Leteckého muzea o další hangáry a hlavně celou přestavbu financovat.

Podařilo se získat tři starší hangáry, vesměs velké historické hodnoty, ale ve velmi špatném stavu. Soustředěným úsilím jednotlivých správ FMNO se podařilo opravit hangár č. 18 z 1. světové války a hangár č. 17 z první republiky a uvést je do stavu vhodného pro expozice. Zároveň byly zbudovány i venkovní prostory pro rozměrnější exponáty.

V té době Letecké muzeum vystavovalo kromě letadel také těžkou bojovou techniku a prostředky protivzdušné obrany státu. Nová podoba expozice byla veřejnosti představena 8. září 1988 zároveň s velkým leteckým dnem na letišti ve Kbelích.

 

Další hangáry, další letadla

Poté následovaly roky mírného útlumu expanze muzea, až do počátku nového tisíciletí. V říjnu 2003 byla otevřena zcela nová expozice v bývalém kinosále (hangáru číslo 88), kde byly vystaveny nejstarší exponáty. Hned na jaře příštího roku byla dokončena rekonstrukce historického hangáru číslo 18. V něm expozice plynule navazovala na počátky československého letectví až po rok 1938.

Dalším krokem byla renovace hangáru číslo 87, kde byla umístěna expozice 2. světové války, a následovala renovace hangáru č. 17, v němž byly umístěny proudové letouny první generace. Všechny expozice byly pojaty zcela nově a kladly důraz zejména na co nejlepší prezentaci vystavených sbírkových předmětů a zachycení atmosféry doby.

Početností i kvalitou svých sbírek patří Letecké muzeum VHÚ ke špičce evropského a světového leteckého muzejnictví. V současnosti má ve fondech na 297 letounů, z nichž téměř polovina je vystavena v pěti expozičních halách a ve vnějších prostorách muzea. Kromě toho uchovává i historické letecké motory, vrtule, části letadel a podobné artefakty. Řadu exponátů zapůjčil VHÚ i do jiných muzeí, aby pomohl prezentovat naši leteckou historii v co největší šíři.

Zvláštností sbírky LM je i to, že obsahuje deset letadel, která jsou letuschopná a dodnes dokazují veřejnosti kvalitu naší letecké výroby přímo ve vzduchu.

Jan Sýkora

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha