Meč, jehož rez se proměnila v stříbrný lesk

Meč, jehož rez se proměnila v stříbrný lesk

16. 04. 2013

V nedávné době byla pracovištěm konzervace a restaurování Vojenského historického ústavu ošetřena početná řada typů chladných zbraní s určením pro expoziční účely. Jedním z nich byl i jezdecký meč z konce 17. století.

Z několika jezdeckých mečů s kuželkovým košem, které v minulosti, většinou v sedmdesátých letech minulého století, prošly celkovou konzervací, případně většími zásahy, zůstal jeden zcela nedotčený, bez úprav a povrchové konzervátorské ochrany.

V minulosti se zřejmě nijak neprezentoval, protože měl povrch celkově pokrytý celistvou korozní krustou. To jej zřejmě zachránilo před necitlivým odrezovacím zásahem, jenž tehdy zcela nezaručoval kompaktní zachování původního povrchu.

Samotný konzervátorský zásah začal fotodokumentací, která se v průběhu prací opakovala, následovala demontáž na jednotlivé součásti. Po ní se projevila snad největší destrukce zbraně – rozpukané vnitřní dřevěné jádro rukojeti, jež překrýval uvolněný oplet zakončený spletenými turbánky. Její vnitřek vymezovaly ploché dřevěné vložky, které podélně popukaly, a tím došlo k uvolnění celého jílce od řapu čepele.

Povrch prutového koše, včetně hlavice byl dříve pokoven nestejnoměrnou vrstvou cínu, zřejmě jako ochrana proti vnějšímu vlivu prostředí. Na několika místech, převážně ve spojích úponků a oválných výplních se postupem času pokovení setřelo, tím plocha začala korodovat do podoby ulpělých zatmavlých ostrůvků. Samotná čepel, dříve povrchově vyleštěná, byla zcela pokryta kompaktní korozní vrstvou, která nejvíce doslova „narostla“ na ploše řapu.

Odrezení pokovených součástí proběhlo v několika etapách, při nichž se opakovalo změkčení korozních vrstev a odleštění směsí mleté pemzy. Vše jen v napadených místech, aby nedošlo k porušení okolního pocínovaného povrchu. Obdobnou technologií se také odstranila koroze z povrchu čepele, a to po celé její ploše, včetně řapu. Následovala stabilizace veškerých kovových součástí roztokem taninu. Ten zabezpečí, že zbytková koroze nebude ohrožovat povrch materiálu.

Jako poslední proběhlo zrestaurování bukového masivu rukojeti, doplnění chybějících částí dřeva do původní podoby, navinutí a stažení opletu ze žlutého kovu včetně turbánků.

Po montáži celé zbraně byl na povrch nanesen mikrokrystalický vosk, který nezabarvuje povrch materiálu a plně vyhovuje výstavním účelům.

Petr Moudrý

 

 

 

 

Aktuálně



Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část čtvrtá. Zážitkový sál, zákopy první světové války.

Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část čtvrtá. Zážitkový sál, zákopy první světové války.

02. 10. 2022
Pro první světovou válku byl charakteristický zákopový způsob boje. V zákopech se žilo,…
Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část třetí. Období první světové války 1914-1918.

Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část třetí. Období první světové války 1914-1918.

28. 09. 2022
Třetí částí nové expozice v Armádním muzeu Žižkov je věnována válečnému konfliktu, který…
Osmdesáté čtvrté výročí mnichovského diktátu: kritické dny republiky i národa

Osmdesáté čtvrté výročí mnichovského diktátu: kritické dny republiky i národa

26. 09. 2022
Před 84 lety, noci z 29. na 30. září 1938, byla podepsána…
Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část druhá. Od roku 1740 do vypuknutí první světové války. 

Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část druhá. Od roku 1740 do vypuknutí první světové války. 

23. 09. 2022
Druhá část nové expozice v rekonstruovaném Armádním muzeu Žižkov je věnována období od…
Vyšlo nové číslo časopisu Historie a vojenství, letošní třetí

Vyšlo nové číslo časopisu Historie a vojenství, letošní třetí

20. 09. 2022
Letošnímu třetímu číslu časopisu Historie a vojenství, které vydává Vojenský historický ústav…