Měřič rázových vln DOR-R

Bývalé Československo se poměrně široce podílelo na různých experimentech v rámci programu Interkosmos. Naše výzkumné a projekční instituce vyvinuly řadu speciálních přístrojů, které pak byly sovětskými kosmickými loděmi vynášeny do vesmíru.

Jedním z nich byl měřič rázových vln DOR-R zkonstruovaný na katedře elektroniky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Rázové vlny jsou jedním z charakteristických jevů v kosmické plazmě. Tvoří rozhraní mezi dvěma oblastmi, v nichž se některé základní vlastnosti prostředí výrazně liší. Jejich měření je však velice obtížné, protože jejich tloušťka je v kosmických měřítcích nepatrná. Pouhé stovky kilometrů, které sonda proletí za velmi krátkou dobu.

Přístroj DOR-R registroval elektrony odražené od pozlacené destičky pomocí Geiger-Müllerova počítače a výsledky předával centrálnímu počítači. Spolu s dalšími čs. přístroji pracoval v rámci projektu Intershock, zabývajícím se komplexním výzkumem rázových vln v meziplanetárním prostoru. Šlo o unikátní koncepci, kdy soustava zařízení zkoumala jeden jev z různých hledisek a řídicí palubní počítač zajišťoval co největší efektivitu měření.

Aparatura byla instalována na velice úspěšné sondě Prognoz 10, která startovala 26. dubna 1985 a přinesla řadu zajímavých informací. Ještě před jejím startem byl vypracován program pro palubní počítač BROD, který pak byl v průběhu letu několikrát ze Země upravován. Za dobu sedmi měsíců získaly přístroje družice měření s vysokým rozlišením a přispěly k objasnění řady procesů probíhajících v rázových vlnách.

Zařízení DOR-R, které sloužilo jako pozemní vzor, věnovala do sbírky VHÚ Praha Matematicko-fyzikální fakulta UK počátkem devadesátých let minulého století.

Jan Sýkora

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha