Militarizace ekonomiky z počátku padesátých let a její důsledky

Militarizace ekonomiky z počátku padesátých let a její důsledky

13. 01. 2021

Na přelomu let 1953 a 1954 muselo velení čs. armády a Státní plánovací úřad řešit řadu problémů spojených s redukcí zbrojní výroby a omezením výstavby zbrojních závodů.

Militarizace ekonomiky a preferování rozvoje těžkého průmyslu na počátku 50. let minulého století způsobily čs. hospodářství obrovské těžkosti, které vyvrcholily peněžní reformou v červnu 1953. Na ekonomické těžkosti a růst sociálního napětí se vláda a KSČ pokusila o úpravu hospodářské politiky v letech 1953 a 1954. Cílem těchto opatření bylo zvýšit životní úroveň obyvatelstva a výrobu lehkého průmyslu, potravinářského průmyslu a zemědělství.

Těchto záměrů mělo být dosaženo snížením objemu investic v roce 1953 o šestinu oproti původnímu plánu při zvyšování bytové výstavby a soustředění investic na nejdůležitější stavby. V zemědělství se měl rozšířit strojový park o dodávky traktorů, kombajnů, rozmetadel hnojiv, kultivátorů a dalších strojů. Soukromě hospodařícím rolníkům mělo být umožněno získat úvěr na zúrodnění půdy, na zkvalitnění a rozšíření chovu hospodářských zvířat či na nákup nářadí a strojního zařízení.

Také pro rok 1954 se počítalo s výraznou změnou dosavadního plánu. Nadále měly být sníženy investice, a to celkově na úroveň redukovaného plánu na rok 1953. Závažné změny čekaly jednotlivá průmyslová odvětví. Strojírenská výroba se měla zvýšit oproti upravenému plánu na rok 1953 o téměř 8 %, z toho však výroba spotřebních předmětů o plných 15 %.

 

Méně přehlídek

Změny se nevyhnuly ani ozbrojeným silám, které ještě v roce 1953 přikročily k řadě úsporných opatření. Především se měl do 1. listopadu 1953 snížit početní stav armády o 22 000 vojáků. Na úseku bojové a mobilizační přípravy se redukoval počet vojenských přehlídek a cvičení i množství povolávaných záloh na cvičení. Snížily se též požadavky na materiální zabezpečení ozbrojených sil. Především došlo k zrušení některých staveb určených k obraně státu plánovaných na léta 1953 až 1960, a to zejména části ženijních prací určených k ochraně státních hranic, některých vývojových a výzkumných úkolů, na více let se rozložily požadavky na nedotknutelné zásoby a mobilizační zálohy „za účelem odlehčení průmyslu“ apod.

V druhé polovině roku 1953 a pro rok 1954 byl snížen plán výroby speciální techniky, v jehož důsledku nebyly naplněny výrobní kapacity zbrojovek. I v této oblasti bylo nutno na přelomu let 1953 a 1954 přijmout řadu opatření. Již v listopadu 1953 projednával Politický sekretariát ÚV KSČ hlavní zásady pro převedení jednoúčelových strojů, přípravků, nářadí a technické dokumentace do rezervy a zásady jejich udržování.

Na sklonku ledna následujícího roku předložily MNO a Státní úřad plánovací PS ÚV KSČ zprávu o stavu investiční výstavby zbrojního průmyslu spolu s návrhy na její dokončení. I přes neustále stoupající náklady na výstavbu zbrojního průmyslu, které v porovnání s investiční výstavbou v celém národním hospodářství vzrostly z 2,7 % v roce 1950 na 5,2 % v roce 1953, nebylo reálné dokončit výstavbu zbrojního průmyslu jako celku do roku 1955. Původní návrh narazil na reálné možnosti čs. ekonomiky. O jaký objem investic šlo, svědčí následující tabulka:

 

Investice do výstavby zbrojního průmyslu v letech 1950–1953 (v mil. Kčs)

Objem investic 1950 1951 1952 1953
451 677 1176 1226*

* – očekávané splnění

 

Plán investiční výstavby se i přes enormní částky nedařilo plnit. Skutečnou příčinu – plán byl zcela nereálný – nebylo možné v tehdejších dokumentech zmiňovat. A tak hlavní kritika směřovala na špatný stav projekční přípravy, nepřipravenost stavenišť či špatnou organizaci stavebních prací a časté změny požadavků, které způsobily, že výstavba probíhala v chaotickém stavu a nehospodárně a docházelo k oddalování termínů uvádění nových výrobních kapacit do provozu.

 

Ještě dalších osm miliard

S ohledem na stavební kapacity a možnosti národního hospodářství měly být výstavba hlavních zbrojních závodů dokončena do roku 1957. V odvětví výroby munice měla být dokončena výstavba závodu Vihorlat Snina, v odvětví výroby zbraní mechanické a hutní provozy v závodě KJV Dubnica, o rok dříve měly být dokončeny veškeré plánované objekty ZJVS Martin (produkce tanků) apod. Investiční výstavba zbrojního průmyslu si měla v letech 1954–1959 podle tohoto návrhu vyžádat ještě dalších osm miliard Kčs, s vrcholem v roce 1957 (téměř 1,7 mld. Kčs). Většina prostředků měla být věnována na výstavbu a zařízení výbušinářských závodů.

Vynucené snížení výroby speciální techniky přinášelo i další problémy. Hrozilo nebezpečí, že výrobní kapacita jednotlivých zbrojních závodů nebude dostatečně využita a cca 15–16 tisíc lidí bude muset být převedeno do jiných podniků. Proto PS ÚV KSČ uložilo 12. ledna 1954 ministru strojírenství ve spolupráci s předsedou SÚP vypracovat návrh na zavedení doplňující civilní produkce. Například v Závodech Klementa Gottwalda – Povážská Bystrica byla navrhována výroba válečkových a kuličkových ložisek pro automobilový průmysl.

Zavádění civilní výroby však nebylo vůbec jednoduché. Do srpna 1954 se nepodařilo nalézt odpovídající program pro šest podniků (Blanické strojírny, Novoborské strojírny, Vlárské závody, Zbrojovka Vsetín – závod Jablůnka, Tesla Hloubětín a Tesla Pardubice). Situaci komplikovala i metodika sestavování plánu a jednotlivé etapy jeho zpracování, takže se stávalo, že již přidělená výroba se musela opět rušit.

Jaroslav Láník

Aktuálně



Fotogalerie jako pozvánka na otevření leteckého muzea 15. května: cesta Avie CB-33 na její nové místo

Fotogalerie jako pozvánka na otevření leteckého muzea 15. května: cesta Avie CB-33 na její nové místo

12. 05. 2021
V sobotu 15. května se otevírá pro návštěvníky Letecké muzeum Kbely. Pro…
Připravujeme otevření muzeí: Letecké muzeum Kbely zahájí sezónu 15. května, Vojenské technické muzeum Lešany 29. května

Připravujeme otevření muzeí: Letecké muzeum Kbely zahájí sezónu 15. května, Vojenské technické muzeum Lešany 29. května

11. 05. 2021
Rádi bychom všem návštěvníkům a příznivcům Vojenského historického ústavu Praha oznámili, že…
Výstava u Generálního štábu v Praze 6 přibližuje kritický rok 1941 na válečných frontách i působení čs. vojáků

Výstava u Generálního štábu v Praze 6 přibližuje kritický rok 1941 na válečných frontách i působení čs. vojáků

09. 05. 2021
Před budovou Generálního štábu Armády České republiky v Praze 6, na Vítězném náměstí,…
Skončeno a podepsáno. Německá kapitulace v Praze 8. 5. 1945 měla pachuť příštích nepříjemností.

Skončeno a podepsáno. Německá kapitulace v Praze 8. 5. 1945 měla pachuť příštích nepříjemností.

07. 05. 2021
V úterý 8. května 1945 v 16.00 hod. velitel wehrmachtu v zaniklém protektorátu generál…
Květnové povstání 1945: každý bojovník měl svou cenu…

Květnové povstání 1945: každý bojovník měl svou cenu…

03. 05. 2021
Hrdiny bojů na pražských barikádách v květnu 1945 po desítky let komunistický režim…