Operace Historikon – nabídka programů

KOMENTOVANÉ PROHLÍDKY

 

Jedním z hlavních pilířů edukativního programu pro žáky ZŠ a studenty SŠ jsou komentované prohlídky s průvodcem, který návštěvníky expozicí provede klasickou formou od jejího začátku až do konce. Ke všem expozicím muzea byl pro žáky různých věkových kategorií vytvořen pracovní list. V pracovních listech je uvedeno vždy několik otázek, na něž žáci naleznou odpověď v expozicích Armádního muzea Žižkov. Vzhledem k tomu, že texty v expozici nejsou uzpůsobeny dětským návštěvníkům, pracovní listy plní i roli průvodce expozicemi muzea. V listech jsou vždy uvedeny krátké texty, seznamující čtenáře s těmi nejdůležitějšími informacemi s důrazem na dějiny naší země a působení československých vojáků na válečných frontách.

 

 

• Expozice 1. světová válka

Expozice se zaměřuje na snahu a úsilí československého domácího i zahraničního odboje o zřízení samostatného československého státu. Pozornost je věnována zejména československým legiím, které značnou měrou přispěly k nabytí československé státní suverenity. Návštěvníci zde mohou zhlédnout celou řadu unikátních dobových stejnokrojů, chladných, lehkých a těžkých palných zbraní, praporů, zajímavé kolekce řádů, vyznamenání, výtvarná díla předních českých umělců a mnoho dalších sbírkových předmětů. V sále je dále možno spatřit i osobní památky po československých prezidentech Tomáši Garriguovi Masarykovi a Edvardu Benešovi či po řadě významných příslušníků československých legií.

 

• Expozice Armáda Československé republiky

Expozice se zaměřuje na zmapování historického vývoje armády meziválečného Československa. V tomto období ČSR sice patřila k menším, ale politicky, ekonomicky a kulturně nejvyspělejším státům tehdejší Evropy. Nový stát se krátce po svém vzniku zapojil do dvou vojenských konfliktů. Prvním z nich byl boj o Těšínsko se sousedícím Polskem, druhým zápas o Slovensko s Maďarskem. Všechny události dvaceti meziválečných let jsou bohatě dokumentovány velkým množstvím palných zbraní domácí i zahraniční konstrukce, stejnokrojů a dalších sbírkových předmětů. Za pozornost jistě stojí i unikátní kolekce nejvyšších zahraničních řádů udělených hlavám československého státu, jakož i kompletní sbírka všech stupňů a skupin nejvyššího československého Řádu Bílého lva.

 

• Expozice 2. světová válka

Tato expozice je věnována účasti Čechů a Slováků ve vojenských operacích na všech frontách druhé světové války, v domácím odboji a na dalších akcích, které měly za cíl obnovení československé státní samostatnosti. Pozornost je věnována i jedné z nejvýznamnějších akcí evropského odboje vůbec, atentátu na Reinharda Heydricha. I tato expozice bohatě dokumentuje sledované období velkým množstvím exponátů, od palných zbraní přes vojenské prapory a stejnokroje až k řádům a vyznamenáním a dalším památkám. Nechybí ani velké množství modelů tehdejší vojenské techniky.

 

• Výstava V zákopech první světové války

Výstava „V zákopech první světové války“ byla připravena Vojenským historickým ústavem Praha ke 100. výročí vypuknutí tohoto konfliktu v rámci projektu Velká válka. Výstava si klade za cíl ukázat konflikt z pohledu těch, kteří jím byli zasaženi přímo a nejvíce – tedy z pohledu obyčejných vojáků, ať už byli na straně Rakouska-Uherska či vítězných států. Na osudech několika z nich je zde válka prezentována jako událost, která, ačkoliv byla vnímána každým z nich různě, je všechny navždy poznamenala.

 

• Výstava V ulicích Protektorátu Böhmen und Mähren

Výstava “V ulicích Protektorátu Böhmen und Mähren” byla Vojenským historickým ústavem Praha připravena k 70. výročí konce druhé světové války. Přibližuje život v okupované zemi v letech 1939-1945 a představuje i osudy těch, kteří bojovali za svobodu své vlasti a zemřeli na nacistických popravištích. Pro umístění výstavy byly vybrány unikátní, dosud veřejnosti neznámé prostory v podzemí Armádního muzea Žižkov. Tyto podzemní a „stísněné“ prostory tak výrazným způsobem evokují celkovou náladu válečných let v protektorátu.

 

 

PŘEDNÁŠKY

 

Další podstatnou součástí edukativního programu jsou přednášky k expozicím Armádního muzea. Každá z expozic nabízí několik témat, kterým je možno věnovat se podrobněji, než je tomu u klasických komentovaných prohlídek.

Každá škola si může vybrat z následujících tematických okruhů:

 

• Odchod T. G. Masaryka do zahraničí, vznik zahraničního odboje, vznik ČSR

Ústředním tématem přednášky je československý zahraniční odboj. První kroky odbojářů byly velmi obtížné. O českém národě, jeho historii i budoucích požadavcích se ve světě vědělo velmi málo, o slovenském prakticky nic. Mocnosti Dohody navíc  na počátku války nepočítaly s rozbitím Rakousko-Uherska. Nejprve bylo zapotřebí usilovné propagační práce, navazování kontaktů s dohodovými představiteli a jejich přesvědčování o cílech československého odboje. Přednášející objasní roli zahraničního i domácího odboje pro vznik samostatného československého státu a v neposlední řadě představí zástupce československého odboje jako Tomáše Garrigua Masaryka, Edvarda Beneše, Milana Rastislava Štefánika a další.

 

• Vznik legií, rota Nazdar a Česká družina

Přednáška se soustřeďuje na vznik a počáteční působení jednotek zahraničního vojenského odboje. Legie, vznikající v Rusku, ve Francii a Itálii, se v průběhu války rozrostly v téměř stotisícovou bojovou sílu, která značnou měrou přispěla k vytvoření samostatného československého státu. Pozornost je zejména věnovaná československé jednotce nasazené na francouzsko-německé frontě, „rotě Nazdar“ a „České družině“, první české dobrovolnické jednotce, která se stala základem československých legií v Rusku.

 

• Československé legie v letech 1918-1920

Přednáška se věnuje československým legiím ve Francii a Itálii v letech 1918–1920. Zvláštní důraz je kladen na působení našich legionářů na Transsibiřské magistrále. Naše legie se staly značnou vojenskou organizovanou silou v Rusku. Bolševici měli zájem na tom, aby se českoslovenští dobrovolníci začlenili do jejich jednotek. To ale legionáři odmítli a chtěli se vrátit do své vlasti. Po přepadech československých transportů na Transsibiřské magistrále se odehrálo mnoho bojů se sovětskou vládou, které trvaly až do úplné evakuace legií z Ruska v roce 1920.

 

• 28. říjen 1918

Přednáška se zaměřuje nejen na den vzniku samostatného Československa, ale i na události a snahy, které vzniku nového státu předcházely. V boji o samostatnost se činil nejen zahraniční československý odboj, ale i domácí. Na jaře roku 1915 byla na českém území vytvořena odbojová organizace Maffie. Velmi významnou roli v tehdejším zahraničním odboji sehrál vysoce postavený důstojník francouzské armády, Milan Rastislav Štefánik. Díky svým rozsáhlým společenským stykům pomohl Masarykovi a Benešovi dostat se do jinak uzavřených francouzských politických kruhů.

 

• Vznik ČSR a boje o její hranice

Přednáška mapuje počátky nového československého státu. S jeho vznikem vyvstala také potřeba vytvořit vlastní armádu, která vznikala v letech 1918-1920. K domácímu vojsku se postupně přidávaly československé legie z Itálie a Francie a později z Ruska. Československá republika se kvůli státním hranicím krátce po svém vzniku zapojila do dvou vojenských konfliktů. Prvním z nich byl boj o Těšínsko se sousedícím Polskem. Dalším konfliktem byl zápas o území jižního Slovenska, kterého se Maďarsko nechtělo vzdát dobrovolně.

 

• Prezidenti ČSR a státní symbolika

Přednáška se soustřeďuje na prezidenty Československé republiky, Tomáše Garrigua Masaryka a Edvarda Beneše. Mapuje jejich funkční období a působení v roli hlav našeho státu. Součástí přednášky je i význam a původ československé státní symboliky, která se začala vytvářet již v průběhu první světové války. Už v roce 1914 v Kyjevě přísahali příslušníci první české dobrovolnické jednotky zvané Česká družina na první československý vojenský prapor, v jehož středu se nacházela svatováclavská koruna. V roce 1915 byl líc praporu doplněn čtyřmi štíty se zemskými znaky Čech, Moravy, Slezska a Slovenska. Tyto čtyři znaky se také staly základem znaku Československých legií.

 

• 20 let ČSR a boje za zachování republiky

Přednáška seznamuje posluchače s obdobím 20 let existence Československé republiky. Naši politici si brzy po vzniku nového státu uvědomovali nutnost mezinárodních spojenectví v rámci Evropy. Českoslovenští politici na počátku 20. let považovali za hlavního nepřítele státu Maďarsko, proti kterému naše republika v roce 1921 mobilizovala. Velmi vážným zásahem do vývoje situace v ČSR byl nástup Adolfa Hitlera k moci. Československá armáda musela na Hitlerovu sílící moc rychle zareagovat. Byla provedena reorganizace a modernizace armády a v letech 1935-1938 se na našem území začalo budovat pohraniční opevnění. Přestože byla roku 1938 vyhlášena na obranu proti Německu všeobecná mobilizace, naše odhodlaná armáda dostala rozkaz svou vlast nebránit.

 

• Mnichov a zánik republiky

Klíčovým tématem přednášky jsou události kolem mnichovské dohody a zániku Československé republiky. V průběhu let 1933-1935 se v Německu upevnil nacistický režim. Hitlerovým záměrem bylo zničit Československo, které zůstávalo demokratickým státem a bylo spojencem Francie a Sovětského svazu. Chtěl české země poněmčit a včlenit je přímo do své říše. V září 1938 Československo mobilizovalo. Hitler souhlasil se svoláním mnichovské konference, která mu zajistila zisk rozsáhlého československého území. Poté co československá vláda zjistila, že selhala spojenecká smlouva s Francií, kapitulovala a mnichovskou dohodu přijala.

 

• Okupace a vznik domácího odboje

Přednáška je zaměřena na okupaci českých zemí německými vojsky a vznik domácího odboje. V Berlíně nacisté československým představitelům sdělili, že české země budou 15. března 1939 obsazeny německou armádou. Hitlerovým výnosem ze 16. března 1939 byl v českých zemích zřízen Protektorát Čechy a Morava. Československý protinacistický odboj se začal formovat již koncem března 1939. Představovala jej celá řada ilegálních organizací. K nejvýznamnějším patřila Obrana národa, do které vstupovali bývalí příslušníci československé armády, legionáři, sokolové, ale i učitelé a dělníci. Většina jejích vedoucích činitelů byla popravena.

 

• Zahraniční protinacistický odboj

Přednáška se věnuje zahraničnímu protinacistickému odboji a působení československých vojáků na frontách druhé světové války. Tisíce Čechů a Slováků po okupaci českých zemí opustily svou vlast. Předpokládalo se, že v případě vypuknutí světové války vzniknou v zahraničí československé vojenské jednotky, které budou bojovat za obnovení Československé republiky. Pozornost je věnovaná zejména našim vojákům ve Velké Británii, na Středním východě či na východní frontě. Přednášející také seznámí posluchače s československými výsadkovými skupinami, s důrazem na paraskupinu ANTHROPOID.

 

• Holocaust

Ústředním tématem přednášky je holocaust, jehož nejhrůznějším prostředkem byly vyhlazovací tábory, které se začaly zakládat roku 1941. Mnoho Židů bylo také pronásledováno a povražděno polovojenskými a protižidovskými komandy. Velká část rovněž zemřela při transportech, v koncentračních táborech nebo v ghettech. Roku 1941 byl zastupujícím říšským protektorem Čech a Moravy jmenován Reinhard Heydrich, přezdívaný „kat českého národa“. S příchodem Heydricha začal na našem území nebývalý teror. Heydrich byl však také jedním z hlavních architektů holocaustu. V roce 1942 v Praze v Libni uskutečnila dvojice parašutistů na Heydricha atentát. Díky jeho smrti byla zpomalena likvidace evropských Židů. I přesto jich třetí říši nepřežilo hrozivých 6 milionů.

 

• Atentát na Reinharda Heydricha

Přednáška se věnuje jedné z nejvýznamnějších akcí evropského odboje – atentátu na Heydricha. Exilová vláda rozhodla o atentátu na jeho osobu poté, co Heydrich ihned po svém příchodu nechal popravit dva generály bývalé československé armády. Představitelé československého exilu v Londýně na sklonku roku 1941 vyslali do protektorátu výsadkovou skupinu ANTHROPOID. Dvojice parašutistů, Jan Kubiš a Josef Gabčík, měla jediný cíl: Heydrichovu likvidaci. Němci se za atentát na Heydricha pomstili a začala nelítostná persekuce českého národa, při níž zemřelo několik tisíc lidí.

 

• Konec války a osvobození

Přednáška se zaměřuje na konec druhé světové války a postup Rudé armády a amerických sil při osvobozování Československa. Dále seznamuje posluchače s okolnostmi českého květnového povstání. S povstáním českého lidu proti německým okupantům se ve strategických plánech spojenců počítalo od počátku války. O uspořádání nových poválečných poměrů v Československu se vedly spory mezi londýnskou exilovou vládou a představiteli českých komunistů v Moskvě. Zásadní otázka obnovy republiky v předmnichovské podobě však byla oběma stranami přijata.

 

Novodobá historie armády České republiky

Vojenský historický ústav Praha nabízí vedle přednášek týkajících se stálých expozic muzea i přednášku vztahující se k historii armády České republiky při jejím přechodu k profesionálnímu ozbrojenému sboru. Přednáška se věnuje tématu současné armády a účasti našich jednotek v zahraničních misích za účelem prosazování demokracie a boje proti terorismu v rizikových oblastech světa (Afghánistán, Irák, Kosovo).

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha