Národní pouť ke Zborovu

Už Hérodotos před tisíciletími věděl, že kdo chce znát bitvy, musí navštěvovat místa, kde se odehrály. Žádná mapa, ani slovní popis nedá zájemci přesnou představu o rozloze či zorném poli a dalších důležitých okolnostech daného bojiště. Hlavní smysl letošní národní pouti ke zborovskému bojišti ležel ovšem v možnosti svobodně se poklonit svým předkům při stém výročí jejich vítězství, které dodnes pozitivně ovlivňuje osudy nejen našeho národa. To je zkušenost nesdělitelná a velmi emotivní. O tom se u Zborova osobně přesvědčili nejen potomci zborovských bojovníků, ale také stovky poutníků, při vzorně připravené národní pouti k bojišti bitvy, která stojí na počátku moderních českých vojenských dějin.

 

Výjimečné postavení bitvy u Zborova v československém připomínání první světové války dokreslovaly každoroční cesty zájemců na její bojiště. K desátému výročí bitvy, která je právem považována za zlomový okamžik československého boje za svobodu, se organizace rozsáhlého podniku Národní pouti ke Zborovu v roce 1927 ujala nadstranická Národní rada československá, která spolu s Ministerstvem národní obrany, Československou obcí legionářskou, Památníkem osvobození a Československým konzulátem ve Lvově ve dnech 1. až 4. července 1927 přivedla na památná místa na jeden a půl tisíce poutníků.

Další podobně velké oslavy se pak konaly v roce 1937 u příležitosti dvacátého výročí bitvy. Nacistická okupace zborovskou tradici násilím přervala. Mnoho účastníků bitvy němečtí nacisté zavraždili, či jinak perzekuovali. Dokonce ani padlý zborovský hrdina, jehož ostatky spočívaly v hrobu neznámého vojína na Staroměstské radnici, neušel pozornosti okupantů. Jeho hrob nacisté vyplenili a stopy po jeho ostatcích končí v terezínském krematoriu.

Oslavy třicátého výročí Zborova v roce 1947, kdy poprvé a naposled pochodovaly Prahou pod svými prapory jednotky prvního i druhého odboje, již poznamenalo odmítnutí sovětské strany vyzvednout u Zborova nové ostatky neznámého vojína. Od padesátých let dvacátého století pak perzekuce zborovských hrdinů pokračovala z rukou ruských komunistů a jejich místních ochotných poskoků. Aktivní vymazávání legionářské historie a zborovské bitvy z české historiografie trvalo s krátkou výjimkou let 1967 a 1968 až do roku 1989.

Při vědomí všech těchto historických souvislostí zorganizovala Československá obec legionářská pod záštitou předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Jana Hamáčka, ve spolupráci s Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky, Ministerstvem obrany České republiky, Církví československou husitskou, Generálním konzulátem České republiky ve Lvově a dalšími organizacemi a spolky v rámci projektu Legie 100 v letošním roce Národní pouť ke Zborovu u příležitosti stého výročí bitvy.

Oficiální program oslav započal již v sobotu 1. července 2017. Ministerstvo Obrany ČR v letech 2016–2017 zrekonstruovalo na hřbitově v obci Kalynivka (do roku 1964 Cecová) pomník nad společným hrobem padlých Čechoslováků z bitvy u Zborova z roku 1927 od architekta Jaroslava Rösslera. Na čelo bratrské mohyly se vrátila replika původní mosazné pamětní desky, která se ztratila v průběhu druhé světové války.

Za desku byla v Kalynivce 1. července 2017 za přítomnosti předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Jana Hamáčka, delegace poslanců, válečných veteránů a dalších hostů slavnostně uložena schránka s pamětními listinami, včetně textu aktuálního prohlášení Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky o zásluhách československých legionářů o stát ze 7. června 2017. Poté následoval pietní akt na hřbitově v Ozerné u hrobů československých dobrovolníků, kteří zemřeli na následky zranění v bitvě u Zborova. Pohřebiště v Ozerné zrekonstruovalo Ministerstvo obrany České republiky již v letech 2010–2011.

Odpoledne byla slavnostně otevřena českojazyčná verze výstavy Bitva u Zborova v hotelu Ternopil v Tarnopolu, kde po celý i následující den fungovalo informační centrum pro poutníky. V podvečer v přednáškovém sále hotelu Ternopil proběhlo pásmo odborných přednášek o nejrůznějších aspektech bitvy u Zborova. Večer se pak v divadle Tarase Ševčenka v Tarnopolu konal slavnostní vzpomínkový program pro účastníky Národní poutě, jehož součástí bylo i divadelní představení Zborov, provedené souborem Divadýlka na dlani z Mladé Boleslavi, a koncert Ústřední hudby Armády ČR.

Hlavní program Národní pouti se v neděli 2. července soustředil v okolí společného hrobu zborovských padlých v Kalynivce. Od rána 2. července 2017 fungoval v Kalynivce informační stan Československé obce legionářské. Významná místa na bojišti byla vyznačena heliovými balóny, které svým výtvarným provedením odkazovaly na Čečkovy propagační balóny, užívané k distribuci letáků za rakousko-uherské linie příslušníky České družiny. Československá obec legionářská též zorganizovala na několika stanovištích na bojišti odborný výklad, poskytovaný dobrovolníky v historických stejnokrojích Československé brigády, a také průvodcovskou službu s možností komentovaných prohlídek bojiště. Poutníci mohli k orientaci na bojišti využít navíc mapovou aplikaci pro chytré telefony ČSOL Mapix.

Dopoledne 2. července 2017 byla slavnostně otevřena ukrajinskojazyčná verze výstavy Bitva u Zborova ve zborovském Muzeu zborovské bitvy. Muzeum připomíná vítězství ukrajinských kozáků Bohdana Chmelnického nad Poláky 16. srpna 1649, obsahuje ale také expozici československé bitvy u Zborova z 2. července 1917.

Po jedenácté hodině oficiální delegace u pomníku v Kalynivce uvítali členové krajanského spolku Česká beseda ze Lvova a krátký koncert Ústřední hudby Armády ČR. V poledne započaly u pomníku v Kalynivce bohoslužby Církve československé husitské a ukrajinské řeckokatolické církve. Hlavní pietní akt k uctění památky československých legionářů započal v jednu hodinu odpoledne odhalením rekonstruované bratrské mohyly.

Padlým hrdinům se poklonili předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Jan Hamáček s delegací poslanců, první místopředsedkyně Senátu Parlamentu České republiky Miluše Horská, náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky generálmajor Jan Kaše, náměstkyně ministra obrany Alena Netolická, náčelník Generálního štábu Armády České republiky armádní generál Josef Bečvář, ředitel Vojenského historického ústavu plukovník Aleš Knížek, předseda Československé obce legionářské Pavel Budinský, patriarcha Církve československé husitské Tomáš Butta, biskup pražské diecéze Církve československé husitské David Tonzar, předsedkyně Sdružení Čechů z Volyně Dagmar Martinková, velvyslanec České republiky na Ukrajině Radek Matula, generální konzul České republiky ve Lvově Pavel Pešek, první zástupce náčelníka generálního štábu Slovenské republiky generálporučík Pavel Macko, velvyslanec Slovenské republiky na Ukrajině Juraj Siváček, gubernátor Tarnopolské oblasti Stepan Barna, předseda státní správy Zborovského okresu Igor Javorskij, starosta obce Kalynivka Vitalij Kuz, potomci zborovských bojovníků (mj. potomci generálů Číly, Husáka, Kutlvašra, Petříka, Svobody, Šidlíka, Vobrátilka a dalších), čeští váleční veteráni, přibližně osm stovek poutníků z České republiky a několik set ukrajinských návštěvníků. Po slavnostních projevech následovalo položení věnců a kytic. Pietní akt doprovodil zpěvem operní pěvec Libor Novák, tajemník sboru Státní opery Národního divadla v Praze, a Ústřední hudba Armády ČR.

Odpoledne v Kalynivce proběhl koncert folklórní skupiny Čechů z Volyně, beseda s přímými potomky účastníků bitvy a dvě reprízy divadelního představení Zborov. Až do večera také pokračovaly komentované prohlídky a služby informačních stanovišť na bojišti. Oficiální program oslav byl ukončen ve 21:00.

Tomáš Jakl

 

 

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha